Obsah
Janovický zámek
Janovický zámek byl původní pozdně gotickou tvrzí z let 1520-1530. Na konci 16. století se tvrz změnila na příjemný renesanční zámek. Její tehdejší majitel štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu byl vynikající finančník a znalec dolování. Vybudoval na panství hutě podle štýrské předlohy, a dal tak impuls k modernizaci celého železářství v našich zemích. V roce 1656-1658 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a roku 1663 přestavěl zámek stavitel Alessandro Canneval v raně barokním duchu. Zásadní přestavbu zámku v pozdně barokním slohu provedl v roce1763-1765 významný stavitel Gottfried Weisser. Jeho dílem je jižní a část východního křídla ve tvaru rozevřeného L. Vznikla tak hodnotná, výstavná a nesmírně prostorná stavba. V roce 1764 začaly bít zámecké hodiny a roku 1766 se skončila přístavba pivovaru. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827-1850. V 19. a ve 20.století proběhly vnitřní úpravy a poslední vnější pochází z roku 1901. Zámek se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda v druhé půli 19. století. Větev vymřela roku 1937 úmrtím významného zemědělského znalce a filantropa Františka Arnošta. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty - Forgache z Barkocz.
Po roce 1945 byla většina vybavení zničena nebo rozkradena. Zámek je prázdný a není přístupný pro veřejnost kromě obřadní místnosti v bývalém Cínovém sále se zachovanými renesančními klenbami.
V zachovalém a funkčním stavu je budova bývalé správy janovického velkostatku, méně dobrý je stav opuštěné budovy pivovaru.
GPS: 49° 56′ 49.74″N 17° 14′ 57.768″E
zobrazit v mapěKategorie
zámkyAdresa
Stará Ves