MAS Šumperský venkov

 

Loučná nad Desnou – Horní nádrž Dlouhé stráně – Dolní nádrž Dlouhé Stráně – Loučná nad Desnou

 

Start: Obecní úřad Loučná nad Desnou

Cíl: Obecní úřad Loučná nad Desnou

Přes: Horní nádrž Dlouhé stráně

 

Počet km: 32

Výškový profil a mapa

 

Od Obecního úřadu v Loučné nad Desnou se vydáme po cyklotrase č. 6155 (červená), která nás zavede až pod horní nádrž Dlouhé stráně, kde můžeme pokračovat dále po cyklostezce směr dolní nádrž Dlouhé stráně, nebo lze vystoupat až na 1353 m.n.m. na hranu vodní nádrže Dlouhé stráně odkud je výhled na celý CHKO Jeseníky. Poté co se napojíme na hlavní silnici I. třídy č. 44, po které vede červená cyklotrasa, pokračujeme 1 km z kopce a odbočujeme doleva na cyklostezku č. 6156 (modrá), která nás zavede až zpátky do cíle.

 

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně - výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému.

Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3,6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25,5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a větrací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově.

 

 

 

Loučná nad Desnou - Přemyslov – Tři kameny – Loučná nad Desnou

 

Start: Obecní úřad Loučná nad Desnou

Cíl: Obecní úřad Loučná nad Desnou

Přes: Tři kameny

 

Počet km: 22

Výškový profil a mapa

 

Nasedáme na elektrokolo v obci Loučná nad Desnou, vydáváme se po cyklotrase č. 6156 (modrá) směr Přemyslov. Za obcí Přemyslov u turistického odpočívadla odbočujeme doleva na cyklotrasu č. 6155 (červená), po které sjíždíme zpět do našeho cíle. Po cestě lze navštívit krátkou pěší trasu na skalní vyhlídku Tři kameny.

 

Tři kameny - mohutné výhledové skalní útvary. Jde o méně schůdný, ale krátký úsek, který lze projít a usednout na sluncem vyhřáté kameny. Pak už stačí jen plnými doušky vychutnávat si krásný cíl výletu a obdivovat výhled do krajiny. Je dosti co obdivovat: na severu Černou stráň, vzdálené Rychlebské hory, masív Králického Sněžníku. Na jihu hřeben Suchého vrchu, Hrubý les kolem sv. Trojice a Severomoravské chaty. Na východě uvidíme hlavní jesenický hřeben s Dlouhými Stráněmi a třemi již charakteristickými vrtulemi větrných elektráren. Nelze přehlédnout Petrovy kameny, Praděd, Mravenečník či Břidličnou horu.

 

Po krásách MAS Šumperský venkov – jižní část

 

Nový Malín – Vikýřovice – Třemešek – Králec – Dolní Studénky – Dlouhomilov – Hrabišín – Nový Malín

Start: Obecní úřad Nový Malín – sídlo MAS

Cíl: Obecní úřad Nový Malín – sídlo MAS

Přes: Brníčko

 

Počet km: 27

Výškový profil a mapa

Nasedáme na elektrokolo v sídle MAS Šumperský venkov a vydáme se po silnici III. třídy č. 44632 kolem vodní nádrže Krásné do obce Vikýřovice, kde u železniční stanice se napojíme na cyklotrasu č. 6114 (žlutá). Pokračujeme směr Vikýřovice – Králec – Dolní Studénky. Poté stále po cyklotrase až do obcí Sudkov – Kolšov – Brníčko, kde z cyklotrasy odbočíme doleva na silnici II. třídy č. 370 směr obec Dlouhomilov, Hrabišín. V Hrabišíně na rozcestí odbočíme doleva na silnic II. třídy č. 446, kde stoupáme do mírného kopce a poté přijíždíme zpět do Nového Malína.

 

„Krásné“ nese název podle osady Šentál (Schöntal - Krásné údolí), jež se táhne podél Hraběšického potoka. Zabírá plochu téměř deseti hektarů. Její hráz je sypaná, dvě stě metrů dlouhá a téměř osm metrů vysoká. Stává se častým dostaveníčkem všech, kteří si chtějí u vody  na přilehlé zatravněné louce odpočinout. Trochu osvěžit a zkusit štěstí s rybolovem. Je možné půjčit si šlapadlo, lodičku nebo z domova si přivézt vlastní surf. I v místní restauraci se lze příjemně osvěžit a vybrat si k jídlu nějakou voňavou specialitu a chlazené pivo.

 

Nový Malín

Nový Malín leží necelý jeden kilometr od okresního města Šumperka. Katastr obce o výměře 1.980 ha se nachází většinou v Šumperské kotlině a zalesněným výběžkem zasahuje až do kopců Hraběšické hornatiny ke Kamennému vrchu (952 m). Pod ním pramení Malínský potok, který teče do řeky Desná a podle něj se táhne obec, jejíž nadmořská výška je 340 metrů.

Na západní okraj Nového Malína souvisle navazuje osada Plechy a na severní osada Mladoňov - obě jsou součástí obce. Na katastru obce leží i letiště Aeroklubu Šumperk a vodní přehrada Krásné.

Obcí prochází trať ze Šumperka do Uničova a Olomouce. Silnicemi je spojen se Šumperkem, Hrabišínem, Mladoňovem a Hraběšicemi.

K 31. 12. 2012 má Nový Malín 3.300 obyvatel ( z toho 189 obyvatel činí osada Mladoňov). Převážná většina (téměř 80 %) produktivního obyvatelstva do práce dojíždí, zejména do nedalekého města Šumperka. Obec Nový Malín má v současné době rostoucí tendenci, je to dáno rostoucí výstavbou nových rodinných domů a výstavbou technické infrastruktury.

Poloha Nového Malína jako příměstské oblasti okresního města předurčuje jeho zaměření jako klidové oblasti rodinného bydlení se širším zázemím a dobrou infrastrukturou.

 

Vikýřovice

Obec Vikýřovice se nachází v okrese Šumperk a náleží pod Olomoucký kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Šumperk. Obec Vikýřovice se rozkládá asi čtyři kilometry východně od Šumperku. Z turistického hlediska patří rovněž do horské oblasti Jeseníků. Úředně žije v katastru této středně velké obce zhruba 2130 obyvatel. Protéká zde řeka Desná. Obec Vikýřovice leží v průměrné výšce 335 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1391. Celková katastrální plocha obce je 1175 ha.

 

Dolní Studénky
Jméno obce je v množném čísle použitou zdrobnělinou od slova studně. Pečetním znamením byla ve štítě postavená radlice. Trvalou součástí Dolních Studének je osada Králec. V roce 1980 byly Dolní Studénky s Králcem připojeny k Šumperku, ale v roce 1990 se opět osamostatnily.
Katastr Dolních Studének o rozloze 852 hektary je na severozápadě lemován tokem řeky Desné, zvedá se k jihovýchodu a kopcem Drážníkem dosahuje výšky 506 m.
První zmínka o obci je z roku 1353.

 

Dlouhomilov

Obec leží asi 6 km jižně od Šumperka v nadmořské výšce cca 334 m v údolí vodních toků Loučka, Dražník a Benkovský potok. Ze severní strany obec obklopuje kopec Bašta, z východní strany Skalka a od jihu Šebená. Součástí obce je od roku 1960 i místní část Benkov, ležící asi 3  km jihovýchodně od Dlouhomilova v nadmořské výšce cca 390 m. Území v lokalitě, kde se dnes Dlouhomilov nachází, bylo osídleno již nejméně 3000 let př.n.l.. Svědčí o tom např. místní nález kamenné sekyrky z mladší doby kamenné. V písemných pramenech jsou však první zmínky o  obci až z roku 1356. Obec byla typicky zemědělskou a ovocnářskou lokalitou, což vyjadřuje i symbolika na obecním znaku – dva zkřížené vztyčené rýče mezi dvěma pětilistými jabloňovými květy. Dominantou obce je kostel Všech svatých z druhé poloviny 17. století s okolním hřbitovem a sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1839. V horní části obce se nachází několik historických objektů – zemědělských usedlostí, které jsou památkově chráněny a proto byla celá horní část obce vyhlášena památkovou zónou. V obci Dlouhomilov a Benkov žilo k 1.1.2011 celkem 480 obyvatel. V obci je pošta, prodejna smíšeného zboží, pohostinství, knihovna, obecní klub a sokolovna. O dění v obci se starají dobrovolná občanská sdružení, a to Sbor dobrovolných hasičů, T.J. Sokol a Myslivecké sdružení.

 

Hrabišín

Obec Hrabišín patří k Olomouckému kraji, k okresu Šumperk, od okresního

města vzdálen asi deset kilometrů. Hrabišín leží na sedmnáctém stupni severovýchodní

šířky a čtyřicátém devátém stupni východní délky. Obec patří k podhůří Jeseníku a leží

v oblasti vrchovin. Průměrná nadmořská výška se pohybuje od 330 do 410 metrů nad

mořem. Katastrální výměra obce je 1 384 hektarů, z toho 940 hektarů je zemědělská

půda, 317 hektarů jsou lesní plochy, zbytek zastavěná a jiná plocha. Obec leží podél

potoka Loučka protékající obcí od východu k západu v délce 3 km. Potok Loučka

pramení pod výběžkem Jeseníků, pod silnicí směřující z Nového Malína do Mladoňova. V současné době má obec Hrabišín celkem 858 trvale žijících obyvatel. Nejcennější památkou je morový sloup na konci Hrabišína směrem na Dlouhomilov. Za další stojí zmínit Palírnu v Dolní Olešné. Dnes je to dům Vladimíra Skoumala, který byl postaven v roce 1818. Půdorys domu byl větší, postupem doby byla část ubourána. V domě palírny byl i šenk a nálevna, kde bylo mimo piva a lihovin k dostání i teplé jídlo. Pozdější hostinský Wachutka zrušil roku 1893

výčepní koncesi a tím palírnu změnil na obytný dům s menším hospodářstvím. Nejstarší kaplí je kaple v Dolní Olešné z roku 1714. Ve vsi se nachází také několik kamenných křížů. Kříž v poli za domem Krňávkových byl postaven jako poděkování za záchranu ženy z přilehlého hospodářství, která spadla i s dítětem do studny. Událost dokládá i německý nápis na podstavci kříže.

Loučná nad Desnou – Červenohorské sedlo a zpět

 

Start: Obecní úřad Loučná nad Desnou

Cíl: Obecní úřad Loučná nad Desnou

Přes: Červenohorské sedlo

 

Počet km: 22x2

Výškový profil a mapa

 

Nasedáme na elektrokolo v Loučné nad Desnou a vydáváme se po cyklotrase č. 6156 (modrá) kolem Tříramenného potoka (Selská cesta) až na rozcestí dvou cyklotras u hlavní silnice I. třídy č. 44 v obci Kouty nad Desnou, kde se napojíme na cyklotrasu č. 6157 (zelená) a pokračujeme po ní kolem chaty Petrovka, za kterou se napojuje po necelém kilometru další cyklotrasa č. 6075 (modrá). Po této cyklotrase pokračujeme na Červenohorské sedlo v nadmořské výšce 1013 m n.m. Odtud se vydáme zpět do našeho cíle po stejných cyklotrasách.

 

Červenohorské sedlo je jedno z nejvýznamnějších turistických, lyžařských a rekreačních středisek oblasti Hrubého Jeseníku. Nachází se ve výšce 1013 m.
Roku 1935 zde byla Klubem českých turistů zbudována turistická chata, která slouží dodnes. Původní zájezdní hostinec sloužil k odpočinku nejen poště a formanům, ale i prvním turistům.
Poloha areálu dává předpoklad pro kvalitní zimní sezónu od poloviny prosince do konce března. Areál tvoří 8 vleků, 4 sjezdovky a dvě cvičné lyžařské louky. Je rozdělen na severní a jižní svahy. Běžecké tratě se z Červenohorského sedla rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku a většina je jich strojově upravována. Nejvyhledávanější tratí je asi směr Velký Klínovec, Švýcárna a oblast Praděda. V letních měsících je Červenohorské sedlo ideálním výchozím bodem mnoha turistických a cykloturistických značených tras. Je rájem pro houbaře a sběr lesních plodin - hlavně borůvek.

 

Obce a zajímavá místa na trase

Loučná nad Desnou

Obec Loučná nad Desnou se nachází necelých 15 km severovýchodně od města Šumperk. Obec leží v údolí horního toku Desné nad Velkými Losinami pod Červenohorským sedlem. První písemná zmínka o obci se datuje od roku 1494. Obec je rodištěm světoznámého klavíristy Alfreda Brendela, žila zde i Valerie Zawadská.

Obec Loučná nad Desnou je ideálním místem pro trávení jak letní tak zimní dovolené. Největším lákadlem je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, označována jako osmý div ČR. Z kulturních památek můžeme zmínit zámek Loučná nad Desnou, původně lovecký zámeček s dochovanými renesančními klenbami, obklopen velkým zámeckým parkem, který je na rozdíl od zámku přístupný veřejnosti. Kromě impozantního zámku s anglickým parkem je v obci množství památných křížů a hrobka slavné rodiny Kleinů.

Nedaleko Šumperka najdeme obec plnou zimních turistických lákadel, tím největším je skiareál v Koutech nad Desnou s šestisedačkovou lanovkou. Mezi další můžeme zařadit lyžařský areál Červenohorské sedlo, skiareál Přemyslov a mnoho dalších.

 

Velké Losiny

Obec Velké Losiny ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné  je jedním z nejnavštěvovanějších míst podhůří Jeseníků. Součástí obce jsou její místní části – Bukovice, Žárová a Maršíkov.

Nejnižší bod obce leží na jejím jihozápadním okraji přibližně ve 382 m. n. m., nejvyšší v katastrálním území Bukovic v 825 m. n. m. Střední nadmořská výška obce je 411 m. Obec má rozlohu 46,50 km²  a 2 788 obyvatel.

Patří k nejstarším v šumperském okrese a její vznik se datuje rokem 1351, kdy zdejší fara připadla k litomyšlskému biskupství.

Zdejší dějiny jsou dlouhodobě spojeny s rodem Žerotínů, kterým od druhé poloviny 15. století patřila obec nejprve jako zástava, ale od roku 1507 již jako pevná součást jejich majetku. Od tohoto období do současnosti vyrostly v obci její nejvýznamnější historické dominanty, mezi které patří národní kulturní památky zámek a ruční papírna, dále termální lázně, farní kostel, církevní a světské stavby.

Významnou dominantou obce Velké Losiny je bezesporu krásný renesanční zámek s arkádami, freskami a sgrafity. Na stavbě zámku se podíleli Žerotínové. Původní tvrz z 15. století nechali v polovině 16. století přestavět na velký renesanční zámek, který byl na přelomu 17. a 18. století znovu přestavěn tentokrát v barokním slohu. Losinský zámek se stal svědkem tragických čarodějnických procesů. Dnes jsou zde umístěny historické expozice. Zámek Velké Losiny nabízí dva prohlídkové okruhy. První okruh: Zámecká expozice – Vysoký renesanční zámek dovoluje nahlédnout do původních renesančních a raně barokních interiérů, do pozdně barokní kaple i nejmladší empírové přístavby. Druhý okruh Barokní křídlo - pokoje Liechtensteinů a zámecká galerie nabízí expozici tzv. nízkého zámku, barokní přístavby ze 17. století. Prohlídka zahrnuje tři rokokové pokoje vybavené původním historickým nábytkem, dvě koupelny z konce 19. století a počátku 20. století, které sloužily Liechtensteinům a v dalších šesti místnostech zámecké galerie jsou instalovány cenné obrazy, sochařské i uměleckořemeslné práce ze sbírek velkolosinského zámku.

 

Ruční papírna, jež byla na zdejším panství moravského rodu pánů ze Žerotína založena na sklonku 16. století, dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu.  Unikátní areál významné technické památky nemá v oblasti střední Evropy obdoby a byl v roce 2002 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou. V objektu je otevřeno Muzeum papíru, přibližující vývoj a vznik papírenské výroby. Ruční  papírna se  uchází o zapsání na Seznam památek UNESCO. Ruční papírna nabízí dva prohlídkové okruhy: prohlídka I – muzeum a ruční výroba papíru, kde součástí je detailní pohled na celý výrobní postup a návštěva autentických stěžejních pracovišť starobylého provozu výroby ručního papíru a prohlídka II – technické zajímavosti, která nabízí netradiční pohled do části technického zázemí velkolosinské papírny.

 

Pozdní renesanční farní kostel sv. Jana Křtitele nechal postavit na místě dřevěného svatostánku v letech 1599 až 1603 pro luteránské bohoslužby majitel losinského panství Jan starší ze Žerotína. Velkolosinský farní chrám  je jedním z nejkrásnějších a největších venkovských kostelů na Šumpersku.

 

K dalším historickým objektům patří také dřevěné kostelíky v místních částech obce - kostel sv. Michaela v Maršíkově a kostel sv. Martina v Žárová, vybudované v 17. století, které navštíví každoročně stovky návštěvníků.

 

Lázně Velké Losiny se řadí k nejstarším moravským lázním. Přírodním léčebným zdrojem je termální sirná voda, která napájí vnitřní lázeňský bazén i venkovní termální koupaliště. Specializují se na neurologická onemocnění dospělých i dětských pacientů, na pohybová a respirační onemocnění dětí.

 

Oskava

Oskava leží podél horního toku stejnojmenné říčky, v hluboce zaklesnutém údolí, které je obklopeno kopci Hraběšické hornatiny, vzdálená 25 km od okresního města Šumperk. Katastr o rozloze 7037 hektarů pokrývají do značné míry lesy a kopce s velkými výškovými rozdíly. Okolní krajina přímo vybízí k toulkám a procházkám přírodou. Zajímavostí je zřícenina hradu Rabštejna v místní části Bedřichov, odkud je bohatý rozhled po kraji. V letním období možnost rybolovu na místní nádrži v Mostkově, dále možnost rekreačního rybolovu na nově vybudovaném rybníku "POD TRIANGLEM", sportovní vyžití, tenisové hřiště, fotbalové hřiště, sauna i krytý bazén. V zimě vhodné podmínky k lyžování se 4 lyžařskými vleky. Obec protínají cyklotrasy, turistické stezky a pěšiny. Oskavu tvoří místní části: Třemešek, Bedřichov a Mostkov. Žije zde ve 460 domech celkem 1463 obyvatel.

 

Hrad Rabštejn byl založen koncem 13. století, první písemná zpráva pochází z roku 1318. Další písemnou zmínku máme až z roku 1398, kdy markrabě Jošt zastavil Pročkovi z Kunštátu a Bouzova rabštejnské zboží. Od 15. století často střídal zástavní majitele, v sedmdesátých letech 15. století jej drželi Tunklové z Brníčka. Počátkem 16. století jej získali Žerotínové a sídlo panství přenesli do Janovic. Vzhledem k jeho poloze nebyl hrad užívaný a v roce 1535 je uváděn jako pustý. Za třicetileté války Rabštejn dobyli roku 1645 Švédové, ale již následujícího roku jej obsadili zase císařští, aby byl jejich oporou na severní Moravě až do konce války. Ještě koncem 17. století byl hrad opravován jako možná záštita proti tureckému nebezpečí, ale po porážce Turků u Vídně roku 1683 byl opuštěn a změnil se ve zříceninu.
V dnešní době slouží Rabštejn k turistickým výšlapům s rozhledem po širokém okolí Jeseníků, na druhé straně po rozlehlé krajině Hané. Rovněž jsou zde cvičné skály pro horolezce s různými trasami obtížnosti. Vrchol dosahuje 863 m.n.m. Na louce pod hradem je v provozu chata s možností ubytování a stravy, prostor vhodný ke stanování a ohniště k opékání. V zimním období možnost lyžařského běžeckého vyžití směrem na Skřítek a dále po hřebenech Jeseníků. Na Rabštejn vedou vyznačené turistické stezky i z místní části Bedřichov a cyklotrasy až z Olomouce.

Další pozvánkou k turistické vycházce jsou nedaleké Rešovské vodopády, pěší trasa je vyznačena turistickými značkami. V sezonním období možnost rybolovu na místní vodní nádrži v Mostkově a nově vybudovaném soukromém rybníku POD TRIANGLEM v Oskavě.  V katastru obce jsou vybudovány 2 dětské letní tábory. V zimním období jsou zde dobré podmínky pro lyžaře, v provozu 4 lyžařské vleky.

Pekařov

Osada spadající pod obec Jindřichov se nachází v nadmořské výšce 680 m. Přístup je možný po silnici mezi Žárovou a Pustými Žibřidovicemi (v nejvyšším bodě odbočka na rozcestí). Je zde několik rekreačních objektů, renovovaná poutní kaple s malým hřbitovem a sídlí zde výzkumný včelařský ústav. Z okolních luk se nabízí krásné výhledy. Po turistickém značení můžeme dojít nebo dojet na kole například na Tři kameny jak již bylo výše zmíněno. Největším kulturním lákadlem je Pekařovská pouť, která dne 4. 12. 2012 získala certifikát originální zážitek. Certifikát udělila akci MAS Horní Pomoraví o.p.s. ve spolupráci s Asociací regionálních značek o.s. na základě rozhodnutí certifikační komise.

Toto oprávnění umožňuje občanskému sdružení označit Pekařovskou pouť ochrannou známkou "Jeseníky originální produkt^®" a to až do roku 2014.

 

Sobotín

Obec Sobotín se nachází v malebném prostředí Jeseníků, v podhůří horského sedla Skřítek. Patří k nejstarším obcím v šumperském okrese. Vznik Sobotína se datuje rokem 1351. Dějiny jsou spojeny s rodinou Kleinů, která se specializovala na těžbu železné rudy a její následné zpracování. V letech 1844 – 1931 se Sobotín stal střediskem rakouského železářského průmyslu. Rozlehlé okolí Sobotína i samotná obec svou polohou, krásou a přístupností poskytují turistům i rekreantům možnosti pro celoroční vyžití – procházky, turistiku, cykloturistiku a lyžování ve všech formách. Za pozornost stojí několik zajímavých míst Sobotína, jako např.:

 

• Zámek Sobotín – postaven jako sídlo rodiny Kleinů, dostavěn v roce 1887, přestavován v letech 1844, 1892, 1967, 1991,

 

• Mauzoleum rodiny Kleinů – postaveno v letech 1881 – 1885 za účelem uložení ostatků rodiny Kleinů,

 

• Kostel Sv. Vavřince – známý z čarodějnických procesů (film a kniha „Kladivo na čarodějnice“),

 

• Zvonička v Rudolticích – vybudována jako pomník padlým obětem v 1. světové válce. V roce 2011byla zrekonstruována,

 

• Rudoltice – vznik obce se datuje do 15. století, od roku 1961 je součástí Sobotína,

 

• Dřevěný kostelík v Klepáčově z roku 1783 s kamenným křížem (lidová architektura),

 

• Klepáčov – založen kolem roku 1594, od roku 1961 je součástí Sobotína.

 

 

V okolí Sobotína se nachází naleziště vzácných nerostů, o kterých je možno se dočíst během turistické vycházky po naučné mineralogické stezce vybudované v letech 1996 – 1997 jako první svého druhu v České republice.