Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Páteřní trasa přes území MAS Hrubý Jeseník

mapa

Napojení západ: v obci Valšov od směru Břidličná
Napojení východ: Silnice č. I/46 v obci Moravská Harta
Délka trasy: 32 km

 

Průběh trasy:

První úsek trasy č. 6161na území MAS Hrubý Jeseník začíná na křižovatce silnic I. a II. třídy ze směru od Rýmařova a Břidličné. Cyklotrasa po značce č. 6161 vede až k obci Dlouhá Stráň. Tento úsek měří 10 km.

Minimální nadm. výška: 502 mprvní úsek - výškový profil
Maximální nadm. výška: 667 m
Počáteční nadm. výška: 519 m
Koncová nadm. výška: 504 m
Stoupání: 266 m
Klesání: 281 m 

Valšov s asi 250 obyvateli leží jižním směrem od města Bruntál a nedaleko západního výběžku první úsekpřehradní nádrže Slezská Harta. Obec se rozkládá na pravém břehu Kočovského potoka a nedaleko jeho ústí do řeky Moravice. U jihozápadního okraje obce je bývalý kamenolom, který je částečně zatopený vodou. Ve střední části obce je vybudován nevelký rybník. U jižního a severního okraje obce se křižují cyklistické značené trasy, po kterých se můžeme vydat kolem Slezské Harty či přes vrcholky okolních kopců, a nebo navštívit nedaleké obce a města. Ve středu obce je nádraží kudy projíždějí vlaky ze směrů Olomouc, Krnov a Rýmařov.

Z křižovatky od Břidličné se pokračuje směrem na obec Valšov. Po ujetí 800 m dorazíme k obecnímu úřadu, v jehož sousedství se nalézá i hospoda (GPS 49°56'0.026"N, 17°26'17.262"E).

 

Ve směru na Mezinu lze pokračovat:
a) cyklotrasou č. 6029 v délce 2,8 km do Moravskoslezského Kočova, k restauraci Farma (GPS 49°57'24.143"N, 17°26'25.728"E). Na Farmě lze využít ubytování se 23 místy a doporučit stravování v restauraci. Součástí objektu je i dobíjecí místo, kde si lze dobít baterii pro elektrokolo. Na Farmě si lze zapůjčit elektrokola z nabídky 5-ti kusů.

druhý úsekZ restaurace další cesta vede směrem k obci Mezina, nejprve 420 m ve směru na Bruntál po cyklotrase 6029. Odbočením vpravo se pokračuje 510 m po žluté turistické značce na hlavní silnici I. třídy, kde se odbočí vpravo směrem na Valšov a po 130 m vlevo. Stále se jede po žluté turistické značce až do Meziny, s napojením na cyklotrasu č. 6161.

Moravskoslezský Kočov s asi 500 obyvateli leží jižním směrem od města Bruntál. Obec se rozkládá na hranici Moravsko-slezské. Moravskoslezský Kočov vznikl spojením dvou samostatných obcí a to Moravského a Slezského Kočova. Východním směrem od obce se rozprostírá vodní plocha přehradní nádrže Slezská Harta, nedaleko jižní části obce protéká Kočovský potok. Severním směrem od obce je bývalá sopka Uhlířský vrch ( 672 m.n.m.), jejíž vrchol je chránění jako přírodní památka a východním směrem najdeme Venušinu sopku ( 643 m.n.m.). Kostel svatého Michala stojící ve středu obce byl obnoven v roce 1658, z původního kostela se dochovala renesanční věž. V roce 1823 prodělal kostel stavební úpravy a to v empírovém slohu. V obci najdeme několik zajímavých kapliček a to panny Marie, svatého Kříže, svatého Josefa a svatého Antonína.

stezkab) Cyklotrasou č. 6161 dalších 500 m jízdy po hlavní silnici směrem na Bruntál k odbočce vpravo směr Mezina. Silnice je dál již penetrovaná a vede do táhlého kopce. Zalesněným úsekem se projíždí k vrcholku Pod Návrším s křižovatkou pěších turistických cest ve výšce 600 m a dále vysoko nad hladinou přehrady Slezská Harta, která pod námi probleskuje mezi lesním porostem. Před příjezdem do Meziny spatříme po pravé straně Venušinu sopku, která je turisticky značená.

Venušina sopka (643 m) je vyhaslá čtvrtohorní sopka. Na vrcholu je plochý kráter a boční krátery s lávovými jeskyněmi. Sopečnou činnost zde připomíná pouze červenohnědé zbarvení půdy. Dva lávové proudy míří severovýchodním směrem. Její vrch byl v minulosti zničen těžbou popelovin. Geologicky je sopka tvořena výlevnými horninami, z nichž má největší zastoupení čedič čili bazalt, které jsou pokryty sopečnými vyvrženinami charakteru tufů a tufitů s výskyty tzv. „sopečných pum“. Venušina sopka je známá i mineralogicky, neboť se v čediči hojně nachází zelený nerost olivín.

Od nájezdu na obecní asfaltovou komunikaci asi po 300 metrech je turistické značení k Venušině sopce a také lze se zde zastavit na odpočivadle s lavičkou a stolem. O jeden kilometr níže je budova obecního úřadu a po dalších 200 m se nachází restaurace (N49°57.50567', E 17°28.62325').

Obec Mezina s přibližně 270 obyvateli se nachází asi 4 km jižně od města Bruntálu. Je položena v mírně svažitém údolí mezi kopci a táhne se od Černého potoka v nadmořské výšce 476 m n.m. až po Venušinu sopku ve výšce 665 m n.m. Jsou zde jak nově vybudované domy tak i vkusně upravené starší domy a dřívější hospodářské usedlosti. Toho dokladem je i památkové chráněná renovovaná hospodářská usedlost v pozdně empírovém slohu s bohatě členěnou fasádou - Vodičkův dům č. 53. Dávnou historii dokumentují i památkové chráněné stromy.

Kostel Nejsvětější trojiceK historickým památkám obce patří bezesporu kostel Nejsvětější Trojice s lucernou z roku 1778, s ohradní zdí renovovanou v roce 2003. K největším přírodním pozoruhodnostem obce patří chráněný přírodní útvar Venušina sopka a přírodní památka Lávový proud u Meziny vytvářející kamenné varhany z olivinického čediče.

Sjezd obcí Mezina je ukončen křižovatkou, na níž se odbočí vpravo a pokračuje se po silnici č. 452. Asi po 400 m narazíme na lavičku a hlavně pramenitou vodu vytékající z vyčnívající trubky u silnice (N 49°57.37', E 17°29.21') a o pár metrů dál vpravo vede 460 m lesní cesta k pozoruhodným skalním útvarům (Lávový proud) složeným z pravidelně tvarovaných kamenů s kvádrovitou odlučností (GPS 49°57'26.767"N, 17°29'14.079"E). Další pokračování vede po silnici č. 452 od křižovatky s odbočkou do obce Dlouhá Stráň.

Č. trasy 6162 - křižovatka s odbočkou do obce Dlouhá Stráň. Zde poprvé je možné spatřit břeh přehrady Slezská Harta.

 

třetí úsekObec Dlouhá Stráň s 85 obyvateli byla založena kolem roku 1524. U místního hřbitova je pozdně barokní kostel svaté Anny s vestavěnou věžičkou, který byl postaven v roce 1777. Na svahu nad obcí byla vybudována zděná boží muka. Ve středu obce je umístěn kamenný kříž zhotovený v roce 1930. Kolem obce se zvedají vrcholky kopců se zalesněnými stráněmi. Východně od obce protéká potok Hadůvka na jehož toku je malá vodní nádrž. Obcí protéká Stráňský potok. Nejvýše položeným místem v okolí obce je severovýchodně Vysoký vrch ( 702 m.n.m.).

 

 

 

Délka úseku trasy č. 6162: 13 kmtřetí úsek - výškový profil
Minimální nadm. výška: 493 m
Maximální nadm. výška: 589 m
Počáteční nadm. výška: 504 m
Koncová nadm. výška: 512 m
Stoupání: 283 m Klesání: 277 m

Slezská Harta Mezi lety 1987 až 1997 přehradila údolí až 65 m vysoká sypaná hráz s nadmořskou výškou koruny 501 m o celkové délce 540 m, hráz doplnila malá vodní elektrárna.
Tím vznikla nádrž o celkovém objemu 218,7 milionu m3, která po napuštění v letech 1996 až 1998 zatopila plochu cca 870 ha. Přehrada je v nejširším místě 1,7 km široká. Řeka Moravice vzedmula své vody na 13 km svého toku, její levobřežní přítok, Černý potok, zasáhla přehrada na posledních 3,5 km toku. Jedná se tak o devátou největší přehradu České republiky. Pro srovnání dodejme, že nejhlubší nádrž ČR Dalešice je jen o 4 m hlubší.
Hráz a elektrárnu doplňuje odběrná věž se čtyřmi odběrnými okny v různé hloubce. Na levé straně je hráz vybavena přelivem se skluzem a vývařištěm. Sama hráz je, jak výše zmíněno, sypaná, na příčném řezu bychom viděli šikmé střední jílové těsnění, kolem něj dvoustupňový pískový filtr, štěrk tvořící přechodovou část a nejvíce vně bychom nalezli kamenitou stabilizační část. Hráz je do okolí kotvena jak ve své pravobřežní části zavazovací stěnou, tak do podloží injekční štolou, která současně slouží k odčerpávaní vody, revizi a kontrole měřících přístrojů. Do nitra hráze je možné vstoupit při příležitostných exkurzích.
Sama nádrž Slezská Harta je místem rekreace. Je v ní povoleno koupání, po hladině se prohánějí milovníci jachtingu, na březích sedávají dlouhé hodiny v tichém zadumání příznivci Petrova cechu s udicemi.

stezkaPokračujeme stále rovně po silnici č. 452, cyklotrase č. 6162 asi 3 km na horizont 600 m před obcí Razová. Odtud vpravo po penetrací zpevněném a místy narušeném povrchu směrem k přehradě. Po mírném, 400 metrovém stoupání na horizont je vpravo vidět telekomunikační stožár. Při pohledu západním směrem lze krásnou panoramatickou vyhlídkou spatřit hřeben Hrubého Jeseníku a také vyhaslou sopku Uhlířský vrch u Bruntálu na kótě 672 m. n. m. s kostelem Pany Marie Pomocné. V jižním směru se odkrývá pohled na sopky Velký a Malý Roudný a po levé ruce se rozkládá ve svahu obec Razová a je patrný i záblesk hladiny přehradní nádrže.

Velký RoudnýVelký Roudný - geomorfologicky nejvýznamnější a nejzachovalejší stratovulkán Českého masivu ležící jihovýchodně od obce Roudno v Nízkém Jeseníku. Sopečný kužel o výšce kolem 150 m je cenný zejména svou zachovalostí. Krajinný celek dotvářejí zachovalé agrární antropogenní útvary - množství kamenných valů, agrárních hald a mezí. Pokryv hornin vulkanického původu zaujímá plochu téměř 9 km2. Podstatná část leží uvnitř chráněného území.
Na vrcholu Velkého Roudného je od roku 1933 kamenná kaple (rekonstruována v roce 1998), k ní vede ze severní strany křížová cesta. V roce 2007 otevřela obec Roudno na vrcholu dřevěnou rozhlednu, ze které je mimo jiné k vidění panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Venušina sopka, Slezská Harta, ale i Krnovsko, Opavsko nebo Oderské vrchy.
Rozhledna Velký RoudnýVelký Roudný (780,1 m n. m.) je typickým stratovulkánem (smíšenou sopkou). V jeho stavbě se střídají produkty efuzivní (výlevné) a explozivní vulkanické činnosti, tj. lávy a vulkanoklastika. Ve vrcholové části kuželu jsou ve výchozech odkryty čedičové horniny sopouchu, zejména s fialově šedou, silně pórovitou lávou, vzácněji se sopouchovou brekcií. Jsou též zachovány k západu a k severu směřující počáteční úseky lávových proudů,tvořené kompaktním čedičem přecházejícím do porézních láv s balvanitým rozpadem. Úbočí stratovulkánu jsou pokryta vulkanoklastickými vyvrženinami - tufy - které jsou odkryty v několika malých lomech. Radiometricky zjištěné stáří čedičů prokázalo několik fází aktivity vulkánu v období spodního pleistocénu. Stáří vzorku odebraného z „proudu" Černého lesa činí cca 2,5 miliónu let, zatímco u vzorku z proudu Chřibského lesa jen 1,4 miliónu let.

Po ujetí 500 m je úžasný pohled na kostelík svatého Jana Nepomuckého , na břehu přehrady, který zde připomíná zatopenou obec Karlovec. Následuje 1,4 km dlouhý sjezd do Razové až na obecní silnici, kde se od vrchu připojuje cyklotrasa č. 6160.

Obec Razová se rozkládá asi osm kilometrů jihovýchodně od Bruntálu. Z turistického hlediska patří rovněž do horské oblasti Jeseníků. Stálý počet občanů této menší vesnice je asi 510 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288. Od roku 1781 se zde nachází kostel sv. Michala. V roce 1802 prodělal kostel rozsáhlé opravy. Ohradní zeď kolem kostela byla vystavěna v 19. století. V jižní části obce se dochoval roubený statek v jehož areálu je barokní dům pocházející z poloviny 17. století. Místní i přespolní děti naleznou v obci jednu základní školu nižšího stupně a pro předškoláky je zde mateřská škola. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Z další občanské vybavenosti je zde rovněž poštovní úřad.

Odbočením vpravo pokračuje sjezd. Už po 220 m však je možné odbočit vpravo k dobíjecí stanici (GPS 49°55'11.989"N, 17°31'25.972"E), která se nachází v příjemném stylovém areálu Rekreačního, rehabilitačního a školicího centra Slezská Harta, Razová 286. Pokud tuto odbočku k nabíjecí stanici mineme, sjedeme k parkovišti (točna autobusu) u kterého je možnost posezení ve stylové hospůdce s ubytováním U Soni (GPS 49°55'3.777"N, 17°31'36.931"E) Dalších 700m klesáme až ke břehu Slezské Harty. To jsme už přes 6,3 km od Dlouhé Stráně. V klesání je značená odbočka k 650 m vzdáleným Razovským tufitům (GPS 49°54'50.533"N, 17°31'16.402"E).

Razovské tufityRazovské tufity jsou jednoetážové stěnové lomy na levobřežním jižně exponovaném svahu nad údolní nádrží Slezská Harta, cca západně od jižního okraje obce Razová. Chráněné území je vyhlášeno v části opuštěného lomu, který byl založen v tělese tzv. razovského pyroklastického komplexu. V moravskoslezské oblasti se jedná o zcela ojedinělý zbytek nejmladších vulkanosedimentárních hornin. Těžba v tomto místě probíhala již od středověku, což dokládá použití tufových stavebních prvků na historických budovách v širokém okolí. Hornina se zpracovávala na různé výrobky jako necky, žlaby, schody, mosty, veřeje, silniční a zahradní sloupy, mlýnské kameny, náhrobníky, podstavce, podezdívky. Byla užita při zpevnění kasemat olomoucké pevnosti, zdobí arkády bruntálského zámku i opatský kostel v Opavě, můžeme jej vidět u fary a kostela v Razové, ale i u některých domků.
Charakteristickými znaky vulkanoklastik je jemně pórovitá textura, hojnost čedičového skla a poměrně velké množství uzavřenin (xenolitů) kulmských hornin.
Vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa je spjat se sopečnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopečných vyvrženin,napadaných přímo do vodního prostředí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmských hornin. Určitou roli při sedimentaci hrály také místní sesuvy sypkých materiálů, vyvolané otřesy při erupcích. Podle radiometricky datovaného vzorku čediče z proudu Chřibského lesa klademe vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa do období spodního pleistocénu, stáří zhruba 1,4 miliónu let.

U 100 m vzdáleného břehu přehrady, před závorou, se pokračuje vlevo. Cykloturistické značení je na místě.
Lze pokračovat:

  • po silnici, která se stáčí vpravo a směřuje k naučné stezce –Vápenná pec Razová - se čtyřmi informačními tabulemi, které popisují: 1. Uvítání na naučné stezce, 2. Informace o Lesích ČR, 3. Jesenické sopky, 4. Zvěř. Úsek od odbočení na naučnou stezku a opětovné napojení na značenou cyklotrasu je dlouhý 2,2 km. Na této stezce lze sejít až ke břehu na pozvolný travnatý břeh, kde je úžasný klid např. ke koupání (foto 13).
  • přes louky (jakákoliv vyjetá kolej v trávě) (foto 14) až dojde po 2,1 km jízdy k napojení na kvalitní asfaltobetonový povrch rekreační silnice vedoucí podél zátok do Leskovce nad Moravicí. Na této cestě bude míjena odbočka k prostorné louce využívané k letním dětským táborům (foto 16). Pokud se vydáte vlevo, přes tuto louku projdete až k Vápenné peci (GPS 49°54'52.599"N, 17°33'16.160"E).

Vápenná pecVápenná pec se nachází asi 2 km od obce směrem do Leskovce. Byla vybudována v roce 1912, z hrubého lomového kamene k pálení vápence, vnitřní obložení má z cihel, stěny jsou široké 1 m, výška i šířka je přibližně 4 m.
Vápenec se v této lokalitě těžil zřejmě po staletí a používal se jak pro stavební účely, tak i k bělení prádla. Vápenec sloužil také pro železnou huť v Roudnu. Pec měla rošt, pod kterým se topilo dřevem, shora se na něj kladl vápenec. Proces pálení trval přibližně 24 hodin, až ustal hustý dým, poté se vápno odváželo zákazníkům. V roce 2001 byla pec opravena Klubem Za starý Bruntál a zpřístupněna veřejnosti. V současné době patří pec mezi technické památky.

 

Od místa pro letní stanový tábor se stále jede ve zvlněném terénu po asfaltu, který asi na 600 m délky přechází na polní cestu a po ní se dojede směrem ke kostelu v Leskovci n. M., který stojí v zátoce u břehu S.Harty.

Obec Leskovec nad Moravicí leží administrativně v okrese Bruntál. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Bruntál. Obec Leskovec nad Moravicí se rozkládá asi třináct kilometrů jihovýchodně od Bruntálu. Z turistického hlediska patří rovněž do horské oblasti Jeseníků. Úředně žije v katastru této vesnice zhruba 450 obyvatel. Protéká zde řeka Moravice. Leskovec nad Moravicí se dále dělí na dvě části, konkrétně to jsou: Leskovec nad Moravicí a Slezská Harta. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kino, barokní kostel sv. Vavřince z r. 1768 a hřbitov.

Na samém konci obecní silnice se nachází hospoda U Kormidla (GPS49°54'18.487"N, 17°34'18.965"E). V objektu se nachází také informační centrum s každodenní otvírací dobou od 8.00 do 16.00 h. V domě bydlel Rudolf Salinger.

Rudolf Salinger (1873–1958) – dvorní rada, diplomovaný inženýr, doktor technických věd. Byl profesorem pro železobetonové stavebnictví a v letech 1924–1925 a 1938 rektorem vysoké školy technické ve Vídni.

čtvrtý úsekStoupáním k centru obce se dostaneme po 130 m ke kiosku s půjčovnou elektrokol a o dalších 240 m výše se nachází obchod se smíšeným zbožím. Dalších 120 m vede k hlavní silnici č. 452, kde cyklotrasa č. 6162 končí. Odbočí-li se však vlevo, dostaneme se po 180 metrech k budově obecního úřadu na jedné straně silnice a na druhé straně je restaurace (GPS 49°54'31.570"N, 17°34'33.503"E). Kromě ubytování a restaurace se nachází v objektu i sauna a balneoterapeutické koupele.
Z hlavní silniční křižovatky v Leskovci nad Moravicí dále pokračuje páteřní trasa č. 503 v úseku 1,9 km ke křižovatce s odbočkou do Bohdanovic. Z křižovatky směrem na hráz Slezské Harty se již jede 2,2 km pod číslem cyklotrasy 6142.
Od parkoviště na hrázi ve směru na Bílčice je silniční úsek 1,4 km až ke kamenolomu, za nímž se odbočuje na lesní cestu.

Kamenolom – obsahuje Vulkanické horniny lávového proudu stratovulkánu Velký Roudný. Těleso lávového proudu je odkryto etážovým lomem.

Po zpevněné komunikaci se klesá 3 km až do údolí řeky Moravice a přes osadu Dvorecký Mlýn se dojede po dalších 750 m na hlavní silnici č. I/46. Dál již pokračují trasy na území MAS Opavsko.