Navigace
Obsah
Vzhůru na Hrabyň a dále údolím Setiny a Raduňky
Lhota-Smolkov-Hrabyně-Budišovice-Kyjovice-Panský Mlýn-Šindelkův mlýn-Honův Mlýn-Nad Raduňkou-Raduň-Přerovec-Nové Sedlice-Štítina-Mokré Lazce-Lhota
Ze Lhoty do Smolkova je to po státní, poměrně frekventované silnici, asi 2 km. Odbočíme vpravo, kolem smolkovského hřbitova a vyjíždíme prudkou serpentinou, vpravo nad hřbitovem si můžeme prohlédnout památník – na betonovém podstavci je zde postaven tank T-34, jako upomínka tzv.“Tankové cesty“ (N 49°54.00195', E 18°4.67348'), po které v dubnu 1945 českoslovenští a sovětští vojáci prorazili k Ostravě. O několik set metrů dále se přiblížíme k tvrzi Smolkov, jednomu z nejmohutnějších objektů prvorepublikového opevnění na obranu proti hitlerovskému Německu. Areál je přístupný po naučné zelené značce, podzemí pevnosti je nepřístupné, při dobrém počasí jsou z bývalé dělostřelecké pozorovatelny krásné výhledy do údolí meandrující řeky Opavy a dále až k Polsku.
památník Hrabyně
Po dobré asfaltové cestě stoupáme k Hrabyni, po mostě přejíždíme rychlostní silnici I/11 Opava-Ostrava, napojujeme se na cyklotrasu 6141 a před sebou vidíme věž hrabyňského poutního kostela. V Hrabyni bychom si neměli nechat ujít návštěvu Památníku ostravské operace s unikátní architekturou, muzejní expozicí i venkovní výstavou dobové vojenské techniky – tanky, děla i další zbraně jsou volně přístupné, v areálu je i možnost občerstvení, na vrcholku muzejního objektu je přístupná vyhlídková plošina. Památník leží 300 m vpravo od naší trasy, po jeho prohlídce se vrátíme k poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie s uctívaným obrazem Matky Boží, před kostelem se nachází i památník hrabyňského rodáka Karla Engliše-prvorepublikového politika a národohospodáře, a Rudolfa Gudricha-zakladatele hasičstva ve Slezsku. Pokračujeme po hlavní silnici I/11 směr Ostrava, na mapě obce u infocentra si můžeme vybrat z nabídky občerstvení. Po dalších 200 m doporučujeme opustit frekventovanou silnici a pokračovat po turistické zelené značce po místní komunikaci k areálu Rehabilitačního ústavu-jedno z největších zařízení v naší zemi pro péči o tělesně postižené občany, areál nabízí i veřejně přístupná kulturní a sportovní zařízení – například krytý bazén či minigolf, obchody, restauraci, bufet či lékárnu a bankomat.
Naše cesta vede dál po cyklotrase 6141, mírným stoupáním po poměrně frekventované silnici dojedeme do Budišovic . U kapličky Panny Marie na okraji obce si můžeme prohlédnout jedno zastavení Ovocné stezky, která zájemce informuje o tradičních odrůdách ovocných stromů na Opavsku, v Budišovicích si můžeme prohlédnout pamětní desku rodáka Františka Bartonce, geologa přelomu 19. a 20.století, obec nabízí příležitosti k občerstvení i k doplnění zásob, sportovní areál i dětské hřiště. Okolní krajina nabízí nádherné lesy, z holých vršků jsou nádherné výhledy až k Ostravě a na Beskydy.
Trasa okruhu pokračuje nejprve směrem západním (na Pustou Polom), po 500 m pak odbočíme prudce vlevo a po cyklotrase 6198 budeme nejdříve poměrně prudce, pak ale příjemným klesáním, sjíždět necelé 3 km údolím potoka Studnice. Po celou dobu se nám nabízí řada příjemných míst pro příjemnou chvilku odpočinku či piknik. Tak pokračujeme až k rekreační osadě Zátiší s možnostmi občerstvení, některé restaurace nabízí celodenně teplá jídla, díky venkovním terasám můžeme mít svá kola stále pod kontrolou. Po občerstvení na Zátiší nás čeká 2 km stoupání do Kyjovic, povede nás cyklotrasa 6198. V Kyjovicích můžeme doporučit návštěvu areálu empírového zámku s anglickým parkem, interiéry zámku jsou využity jako Domov důchodců, u přístupové cesty se nachází dvojice cenných soch z 16. století, ale i pseudorománskou kapli Sv. Víta z r. 1929. Upomínkou na dramatické události 2. světové války je památník amerického letce, který zde zahynul při sestřelení svého letounu, či pomník obětem války z Kyjovic.
Na další cestu se vydáme směrem na Těškovice po silnici č. 465, pozor na prudké zatáčky při sjezdu do údolí, dole nesmíme minout odbočku vpravo, po zelené turistické značce v lokalitě zvané Panský mlýn (N 49°49.62148', E 18°1.97657'). Z bývalého mlýna je k vidění budova, náhon i rybník, ale interiéry jsou nepřístupné, zelenou budovu vidíme po pravé straně. Zelená značka nás provede kouzelným údolím říčky Setiny (N 49°49.55880', E 17°59.90670'), kolem jejího čistého toku jsou hektary udržovaných luk - pokud se budeme chovat ohleduplně, můžeme si zde zahrát třeba selský golf nebo vybíjenou. Po 3 kilometrech, asi uprostřed trasy údolím, dojedeme ke křižovatce cyklotras – trasa s číslem 6193 nám umožní odbočit na Bílovec nebo zkratku na Pustou Polom. My ale kolem penzionu Setina s příjemnou restaurací a dětským hřištěm přímo na břehu Setiny budeme pokračovat po turistické zelené značce, po necelých 2 km mineme chatovou osadu Šindelkův mlýn, vyjedeme vpravo na státní silnici č.464, po které vede cyklotrasa č. 6191 na Hlubočec, ale my ze silnice po 100 m hned odbočíme vlevo, zpět na zelenou značku , směr Jakubčovice – pokračovat budeme asi 5 km, stále do mírného kopce, s výhledy do údolí Setiny. Tak dojedeme po zelené až na státní silnici Hlubočec – Jakubčovice, odbočíme vpravo a po 800 m sjedeme vlevo, po cyklotrase 6078 do údolí Raduňky.
Po kvalitní asfaltové lesní cestě budeme nejdříve prudce klesat (pozor na cyklisty v protisměru), pro odpočinek v přírodě se nabízí řada příjemných míst, také krytý altánek, klesání se zmírní a my po 6 km přijedeme okrajem zámeckého parku k zámku Raduň. Zámek samotný je v turistické sezóně oblíbeným cílem návštěvníků Opavska, nabízí vedle návštěvnických okruhů i prohlídku obnovené oranžerie, návštěvnického centra v bývalé zámecké sýpce, pod zámkem přírodní koupaliště i sportovní areál a procházky zámeckým parkem s rybníky. Obec Raduň sama je pak příjemným místem se stylovou restaurací a wellnes zázemím a dětským hřištěm, starobylým kostelem Nejsvětější Trojice v renesančním slohu, ale i nově opravenou Vošárnou – unikátní bývalou prádelnou, dnes nabízející zázemí pro kulturní akce. Všechny tyto zajímavosti najdeme v centru obce.
Z Raduně (N 49°53.63470', E 17°56.64332') vyjedeme po cyklotrase č.6055 směrem na Nové Sedlice. Cesta vede nejdříve po silnici č. 464 (směr Podvihov, pokud se chceme vyhnout jízdě po polních cestách, můžeme na ní zůstat a dojedeme do Nových Sedlic z jihu), poté trasa odbočí vlevo a s hezkými výhledy na Opavu pokračuje po loukách a mezi lesíky k severovýchodu, abychom po 4 km přijeli do Nových Sedlic. V létě můžeme doporučit koupání v přehradě Sedlinka, asi 10 hektarové nádrži na stejnojmenném potoce, 1,5 km od centra obce směrem na Pustou Polom. V obci samotné si můžeme prohlédnout vzorně opravenou kapli Nejsvětější Trojice, v jejím těsném sousedství sportovní areál s občerstvením a dětské hřiště. Na jih od obce jsou krásné les s hustou sítí sjízdných cest, nedaleko jejich křižovatky najdeme při troše úsilí valy zaniklého hradu Přerovec.
Z Nových Sedlic (N 49°54.16752', E 18°0.11222') vede naše cesta po cyklotrase č.6199 do Štítiny. Pozor na křížení se silnicí I/11, je velmi frekventovaná, respektujte prosím semafory. Nové Sedlice se s námi rozloučí novodobou kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1936 se zajímavým interiérem, ale to už vjíždíme do Štítiny (N 49°54.76105', E 18°0.53693'). Obec se slavnou historií s množstvím slavných rodáků, těžce poškozená za osvobozovacích bojů v dubnu 1945,dnes obnovená v moderní sídlo s bohatou vybaveností. Návštěvníkům se nabízí renesanční osmiboká kaple Sv. Máří Magdalény (na výjezdu na Kravaře), dobře vybavený sportovní areál (tamtéž) s kuželnou, tenisovými a volejbalovými kurty i s občerstvením, dětské hřiště v centru obce, v místě původního renesančního zámku, restaurace Bejatka a další příjemná místa. Ze slavných osobností, spojených se Štítinou, jmenujme alespoň generála Heliodora Píku, hrdinu protifašistického odboje a pozdější oběť komunistického teroru, vojína Ivana Kubince, umučeného fašisty během osvobozovacích bojů, spisovatelku slezského kulturního okruhu Ludmilu Hořkou, zemědělský ekonom a předválečný politik Josef Šrámek a další.
Ze Štítiny se po ujetí 3 km po cyklotrase č. 6199 dostaneme přes Mokré Lazce (viz hlavní trasa) zpátky na start okruhu, do areálu Mlýna u vodníka Slámy ve Lhotě – Háji ve Slezsku.
Matice Slezská
Tento okruh patří mezi náročnější a to hlavně z hlediska kilometrů. Jeho délka je okolo 45 km a z velké části se táhne po asfaltových nebo zpevněných cestách. Jeho značení jde po turistických nebo cyklistických trasách. Celý okruh je variabilní a dá se do něj vstoupit v kterékoli části trasy.
V rámci okruhu poznáme mnoho historických a technických památek, kterými je tato část regionu protkána.
Nejvýznamnější památkou, která se dá v rámci okruhu navštívit je památník II. Světové války v Hrabyni (49°54'35.047"N, 18°3'0.602"E).
Jeho základní kámen byl položen již v roce 1970 a zúčastnil se ho i tehdejší prezident Ludvík Svoboda. Památník tvoří správní budova s nástupní plochou a symbolický hřbitov. Původně nebylo s památníkem jako muzeem vůbec počítáno, mělo to být spíše místo piety. Od roku 2006 do roku 2009 byl celý památník uzavřen z důvodu rekonstrukce. V současné době můžete navštívit několik stálých expozic: Doba zmaru a naděje, Města v troskách a Oběti a vrazi. Všechny tyto expozice jsou pravidelně doplňovány o expozice dočasné, které jsou neméně zajímavé. Pokud už zde budete, nevynechejte ani okolí památníku, kde se nachází symbolický hřbitov a ukázka bojové techniky. Rádi bychom upozornili na Lipovou alej, která je jako stvořená k procházce.
Po cyklostezce číslo 6198 dojedeme do obce Pustá Polom (49°51'52.077"N, 18°5'41.683"E). V této obci stojí jedna zeměpisná zajímavost. Prochází zde fragment 18-tého poledníku (N49°51‘ E18°-), který prochází přímo středem obce pod budovou místní školy. Od roku 2012 je poledník posazen na železobetonový podstavec, doplněný o obrázky žáků místní základní školy.
Sjedeme k rozcestníku Setina a odtud až do vesnice Těškovice (49°48'51.128"N, 18°1'8.157"E). Obec je známá tím, že zde stály čtyři větrné mlýny, Kubíčkův mlýn, Větrňák, Řeháčkův mlýn a mlýn na Hořečce. Bohužel ani jeden z nich se do dnešních dob nedochoval. Kdo by si našel čas, může se vydat po stopách těchto mlýnů. Na místním obecním úřadě Vám rádi poskytnou dostatek informací.
Od větrných mlýnu se vydejme po silnici číslo 465 do obce Kyjovice. Zde nalezneme malebný zámek se zahradou osázenou vzácnými dřevinami. Původní majitel Bedřich Stolberg zde s nimi prováděl celkem úspěšné aklimatizační pokusy mezi první a druhou světovou válkou. Zahrada je volně přístupná, budova zámku dnes slouží jako domov důchodců a veřejnosti není přístupný.
Dalším z významných turistických cílů v našem okruhu je Velká Polom. Nejdříve než však do Velké Polomi vjedeme, musíme upozornit na NEBEZPEČNÝ ÚSEK CESTY, který se táhne po silnici I11 z Opavy na Ostravu. I když tento úsek není příliš dlouhý, dbejte zvýšené opatrnosti. Obec je známá svou dlouholetou historií lihovarnictví. První zmínky jsou již od roku 1500. Původně zde byl pivovar, který vedli dva bratři Scholzové. Bratři se však nepohodli a starší z nich Hugo postavil konkurenční pivovar za obcí. Ten původní, na statku zanikl. V pozdějších dobách pivovar odkoupili sedláci, kteří jej předělali na lihovar sloužící až do dnešních dní. Další zajímavou památkou v obci je vodní tvrz z počátku 13. století, která plnila spíše obrannou funkci. V roce 1573 byla přestavěna na renesanční zámeček. Od roku 1948 v rukou státního statku objekt zchátral.
Náš okruh začínal vojenskou historií a vojenskou historií jej také ukončíme. V okolí obcí Haj ve Slezsku a Smolkov (49°53'39.852"N, 18°4'26.660"E-), které se nacházejí na sever od Velké Polomi, je dělostřelecká tvrz Smolkov.
Tento unikátní komplex je tvořen pěti samostatnými objekty, které jsou propojeny podzemními chodbami. Všechny povrchové části objektů jsou volně přístupné. Kromě vstupního objektu, který je stále ve vlastnictví Armády České republiky a veřejnosti není přístupný. Poslední zastávkou na okruhu je Mlýn u vodníka Slámy ve Lhotě u Opavy. Tento krásný objekt několikrát změnil svého majitele a v roce 1987 dokonce vyhořel. Mlýnu vrací tvář soukromá společnost, která budovy mlýna postupně renovuje a pořádá zde mnoho zajímavých společenských akcí.
Do Mexika a zpět
Háj ve Slezsku – Dobrtoslavice – Velká Polom – Dolní Lhota – Vřesina – Čavisov – Horní Lhota – Hrabyně – Lhota u Opavy
Z areálu Mlýna u Vodníka Slámy ve Lhotě (49°54'35.214"N, 18°3'0.412"E),
vyjedeme, vlevo po státní silnici, směrem na Smolkov. Vlevo vidíme betonové trosky „řopíků“, prvorepublikových pevnůstek, zničených za těžkých bojů v dubnu 1945. Po 2 km vjíždíme do Smolkova, místní části Háje ve Slezsku, jehož nejcennější památkou je původně barokní zámeček, dnes Domov důchodců. Ve Smolkově je jeden z mostů přes řeku Opavu, což umožňuje alternativní trasu do Háje ve Slezsku cestou za řekou Opavou, po břehu jezera Štěrkovna, s variantou koupání v letním období. Pokud pokračujeme po státní silnici, za Smolkovem se otevře výhled jak vlevo na vrch Padařov (49°53'45.788"N, 18°4'42.780"E), jehož podzemí skrývá jednu z nejlépe vyzbrojených pevností z období 1. republiky. Areálem tvrze Smolkov vede naučná stezka, Hájeckými chodníčky, začíná i končí u nádraží v Háji. Po dalších 2 km přijíždíme do Háje ve Slezsku (49°53'57.210"N, 18°5'34.851"E), střediskové obce 5, tvořené celkem 5 místních částí. V Háji se napojíme na trasu Radegast Tour, kterou budeme sledovat až do Dobroslavic (49°52'49.001"N, 18°8'27.013"E). Obec Háj ve Slezsku byla rodištěm řady slezských buditelů – narodil se zde Antonín Vašek, otec Petra Bezruče, a spisovatel Vladislav Vančura, posléze se Háj stal centrem snah o obnovení české státnosti – jejich připomínkou je památník na Ostré Hůrce. Na své trase projíždíme celou obcí, můžeme si prohlédnout několik architektonicky zajímavých vil z přelomu 19. a 20. století, oblíbený „svatební“ kostel Sv.Valentýna (49°53'49.401"N, 18°6'1.626"E), doplnit síly můžeme v několika restauracích či obchodech, lze využít i cykloservis. U mostu na silnici na Dolní Benešov je dobře přístupný jeden z objektů předsunuté pevnostní linie předválečného opevnění – tzv.pěchotní srub „U Cukrovaru“.
Po projetí Hájem ve Slezsku pokračuje naše trasa mírným stoupáním ve směru Jilešovic, před touto obcí je od kapličky pěkný výhled na meandry řeky Opavy i města Dolní Benešov a Hlučín. V obci Jilešovice je sportovní areál s dětským hřištěm i několik možností stravování a ubytování. Po prohlídce místní kaple Sv. Jana Nepomuckého opustíme nivu řeky Opavy a prudkými serpentinami vystoupáme do Dobroslavic, při pěkném počasí pěkné výhledy do údolí Opavy. Dobroslavice se pyšní zámeckým parkem (49°52'46.381"N, 18°8'35.263"E) s unikátním kamenným mostem a kamennými vázami, samotný zámek byl zničen za 2. světové války, stejně jako většina obce. Unikátní je symbióza obecního úřadu a kaple v jedné budově, v obci naleznete i příležitosti k občerstvení a doplnění zásob. Při výjezdu z Dobroslavic musíme být pozorní, naše trasa vede po ulici Polomská, mimo značku, a dále pak asi 2 km po nezpevněné cestě, většinou lesem. Po dešti je tato cestě špatně sjízdná, úsek můžeme objet podle mapy přes Plesnou. Tímto směrem si 200 m zajedeme i za další zdejší památkou, kterou jsou dva smírčí kříže, stojící na místě dávných zločinů. Po návratu a projetí „terénní vložky“ se napojíme na cyklotrasu č 6200, která nás přivede do Velké Polomi. Rychle se rozvíjející obec, s možnostmi občerstvení, nákupů, servisu kol i s řadou cenných památek – projedeme kolem zbytků vodní tvrze s gotickým jádrem z 13. století, v centru obce je kamenný kostel Sv. Václava s náhrobky šlechtických rodů Donátů a Wilczků, původ místního lihovaru spadá až do roku 1500.
Míříme na jih, po Radegast cyklostezce do Dolní Lhoty, v polovině asi 2 km úseku míjíme areál jezdeckých sportů s parkúrem a krytou jízdárnou. Dolní Lhota se chlubí moderním kostelem, zasvěceným Panně Karmelské, i kaplí Sv. Máří Magdalény (49°50'36.416"N, 18°5'34.593"E). Obec byla za války svědkem těžkých bojů, padlo zde více než 500 vojáků i civilistů a je zde několik památníků. Nalezneme zde i několik příležitostí k občerstvení, ale také cykloservis nebo víceúčelové hřiště. Trasa překračuje údolí Porubky, kříží tramvajovou trať z Ostravy, 400 m za touto křižovatkou zahneme u hájenky vlevo po cyklotrase č. 6199 ve směru na Vřesinu. Po 2 km jízdy po dobré šotolinové cestě přijíždíme do centra Vřesiny – jistě nás zaujme budova moderního kostela Sv. Antonína Paduánského (49°49'31.601"N, 18°7'39.070"E) ve tvaru otevřené knihy, dílo architekta Jana Kováře. Věž kostela má výšku 32 m. Zajímavá dostala i budova místní školy. Také ve Vřesině je dostatek příležitostí k občerstvení v několika místních restauracích, i k sportovnímu vyžití. 1,5 km od centra obce, na hranici Vřesiny a Klimkovic, se místní část Mexiko pyšní široko daleko proslavenou specialitou – tvarůžky mazanými na čerstvý chleba. V létě se zde na tuto pochoutku sjíždí denně stovky návštěvníků.
Z Mexika vyjedeme po cyklotrase č. 6140 přes Mezihoří na Čavisov. Trasa vede po lesních a polních cestách, místy nezpevněných, většinou lesem. Poslední 1 km vede po asfaltové státní silnici. Čavisov leží v zajímavé pozici vysoko nad údolím Porubky, patří mezi obce velmi postižené událostmi Druhé světové války – tu dodnes připomíná památník s autentickou houfnicí a pamětní deskou. Naše trasa pokračuje dlouhým a poměrně prudkým sjezdem, silnice je ale kvalitní a bez zatáček, sjíždí přímo do Dolní Lhoty – opět přejedeme tramvajovou trať, vystoupáme do centra a tam odbočíme vlevo, po trase Radegast – Slezsko. Úsek 1,8 km dlouhý je nezpevněný a přivede nás do Horní Lhoty od západu, při pohledu zpět vidíme na obzoru Beskydy a panorama průmyslových závodů a sídlišť Ostravy. Horní Lhota je moderní obcí, ale i zde najdeme zajímavé památky – malebná dřevěnice v části Malá Strana, kaple zasvěcená Spasiteli, vyzdobená po velkém požáru na začátku 20. století obrazem Sv. Floriána. Zajímavostí obce je lyžařský areál Vaňkův kopec s několika vleky, zasněžováním a restaurací, ale i se speciálním vybavením pro letní lyžování na trávě. Na areál navazuje chatová oblast Zátiší, společná s Kyjovicemi a Budišovicemi.
Pokračujeme po cyklotrase č. 6199, po 1 km odbočíme vlevo po státní silnici č. 465, kterou ale po 200 m opustíme odbočením vpravo, na málo výraznou cestu po louce, kolem okraje lesa. Tam budeme pokračovat po kvalitní lesní cestě vzrostlým bukovým lesem až k Rehabilitačnímu ústavu (49°52'20.049"N, 18°3'4.617"E)
Hrabyně, kde odbočíme vpravo na obec Hrabyně po cyklotrase č. 6141, kterou však po 600 m opustíme, a přes křižovatku před obcí Hrabyně odbočíme vpravo a s využitím chodníku souběžného s hlavní silnicí I/11 dojedeme 400 m k odbočce na lesní cestu, směřující vlevo přes pole k bukovému lesu, kterým budeme pokračovat 2,2 km většinou po kvalitní lesní cestě, pouze v závěru pozor na kamenitý povrch (méně zkušení cyklisté ať raději sestoupí z kola). Tak dojedeme do údolí Hrabyňky, pod bývalou tvrz Smolkov, k rekreačnímu areálu Ranč Gulka s pozůstatky někdejší zkušební střelnice Vítkovických železáren. Zde odbočíme vpravo, na cyklotrasu č. 6200 a po ní vyjedeme přes Čertův mlýn (bývalé rekreační středisko Vítkovických železáren) na silnici Velká Polom-Háj ve Slezsku. Odtud nás čeká téměř 2 km sjezd do Háje ve Slezsku. Vlevo budeme míjet Památník slezského odboje, místo konání táborů lidu – poslední se konal v r. 1990. Do Háje přijedeme kolem kostela Sv. Valentýna, a do Lhoty se vrátíme hlavní ulicí vpravo směrem na Mokré Lazce.
Mikroregion Hvozdnice
Hradec nad Moravicí – Štáblovice – Litultovice-Hlavnice – Stěbořice – Slavkov – Uhlířov – Hradec nad Moravicí
Okruh patří mezi náročnější. Jeho délka je přibližně 45 km, terén je členitý. Trasa je vedena po asfaltových nebo zpevněných cestách značených jako cyklotrasy nebo turistické trasy. Provede nás po zámcích a dalších zajímavostech Mikroregionu Hvozdnice.
Začátek okruhu můžeme zvolit kdekoli po trase (vhodný start je v Litultovicích / Stěbořicích / Slavkově). Pro účely popisu trasy začneme několik kilometrů východněji - v Hradci nad Moravicí, jakožto přirozeném turistickém centru oblasti Opavské Slezsko.
Z centra Hradce nad Moravicí - ulice Podolské (49°52'18.352"N, 17°52'33.419"E), dále po ulici Pivovarské překročíme „houpací lávku“ pěší most přes řeku Moravici, za mostem vpravo objedeme areál místní pily, na hlavní silnici se dáme vlevo a po 100m odbočíme doprava na obec Benkovice. Opouštíme Hradec a vydáváme se do přírody. Do obce Benkovice vystoupáme z údolí Moravice, odměnou nám budou nádherné výhledy. V Benkovicích končí asfaltová silnice a po zpevněné místní komunikaci dojedeme do místní části Štáblovic, osady zvané Vendelín. V těsné blízkosti tohoto místa je naleziště bludných balvanů a při okraji osady malá kaple s obrazem Sv. Vendelína (49°51'53.428"N, 17°49'10.677"E), po němž je osada pojmenována. Další část naší cesty by se dala také označit jako zámecký okruh, protože nás čeká série zámků a zámečků Mikroregionu Hvozdnice.
Ve Vendelíně se napojíme na cyklotrasu č. 6221 Radegast, která nás bude provázet až do Hlavnice. Jeden z prvních zámků potkáváme v obci Štáblovice (49°52'45.178"N, 17°49'6.125"E). Původně se jednalo o tvrz, jejíž první zmínka se datuje k roku 1528. Později byl zámek přestavěn do barokní podoby, aby pak byl za druhé světové války z velké části zničen. Dnes je zámek včetně parku v soukromých rukou a není volně přístupný veřejnosti. Naše cesta pokračuje dál, přes obec Mikolajice, kde stojí za zmínku kaple Sv. Floriána (49°52'37.011"N, 17°47'31.383"E), která je vyhlášena kulturní památkou. Pokračujeme do Dolních Životic, kde na nás čeká další barokní zámek z 18. století s parkem a oranžerií. Interiéry nejsou přístupné veřejnosti, protože budovy slouží jako Sociální ústav pro mentálně postižené muže. V blízkosti zámku si nenechte ujít Kostel Nejsvětějšího Spasitele, který je výraznou architektonickou dominantou a zároveň nejvzácnější kulturní památkou obce, přitom patří mezi nejmladší na Opavsku (vysvěcen 1908). Architektonická hodnota a pohádková atmosféra této výmluvné památky přesahuje hranice regionu.
Z Dolních Životic (49°53'51.573"N, 17°46'39.787"E) je to co by 3x šlápnul do Litultovic. Stále se držíme cyklotrasy č. 6221. A je zde další zámecká architektura. Litultovický zámek (49°54'14.757"N, 17°44'54.015"E ) stojí na místě původní tvrze s ochrannými rohovými věžemi obehnanou příkopy se soustavou rybníků z 15. stol. přebudovanou v 16. století na renesanční zámek. V 18. století následovaly barokní úpravy a nakonec počátkem 19. století úpravy empírové, založen byl zde také přírodně krajinářský park s cizokrajnými stromy. Dnes je v objektu zámku umístěn obecní úřad, zámecká restaurace, knihovna a především muzeum historie Litultovic - což nám dává příležitost podívat se i do zámeckých interiérů. Muzeum Litultovic připomíná dávný způsob života na venkově, historii obce, zámku, představuje bohatý spolkový život litultovických občanů, významné osobnosti, řemeslnické cechy.
Choltický mlýn (49°54'42.026"N, 17°45'2.185"E), ke kterému se dostanete po zelené turistické značce. Tento mlýn beraního typu byl do obce dovezen z nedaleké obce Sádek a byl plně funkční až do druhé světové války. Mlýn se může pyšnit největším větrným kolem v České republice a kompletně zachovalým interiérem, který určitě okouzlí nejednoho návštěvníka.
V Litultovicích za rybníkem je třeba najít odbočku z hlavní silnice vlevo, která nás zavede do místní části Choltice, kde se nachází dochovaný větrný mlýn. Dřevěný mlýn pravidelně ožívá harmonikou svého majitele, potomka bývalých mlynářů, poutavá prohlídka interiéru a zachované mlecí technologie je jedinečnou exkurzí do života mlynáře na Opavsku před více než 100 lety. Prohlídky mlýna je nutno předem objednat.
Naše putování po zámcích Mikroregionu Hvozdnice pokračuje cyklotrasou č. 6221 do obce Hlavnice. Hlavnický zámeček (49°55'28.789"N, 17°43'42.780"E)není tak honosný, jak jsme mohli vidět na zámcích v Litultovicích, Dolních Životicích či Štáblovicích, pochází z konce 18. století a dnes je sídlem místního zemědělského družstva.
V Hlavnici se rozloučíme s cyklotrasou 6221 a odbočujeme vpravo po cyklotrase 6167, ve směru na obec Stěbořice a Nový Dvůr. Pro absolutní fandy do zámecké architektury můžeme doporučit malou zajížďku na prohlídku zámečku v Jezdkovicích (interiéry bohužel nejsou přístupné veřejnosti). Z rozcestí před Novým Dvorem je to do Jezdkovic asi 1,2 km. Naše trasa pokračuje ve znamení přírody - čeká nás fauna a flóra v Arboretu v Novém Dvoře (49°56'0.219"N, 17°46'23.102"E), kde se nachází dendrologická sbírka 7000 druhů stromů a keřů, dřeviny pěti světadílů a sbírka rododendronů. Každé jaro zde také probíhá výstava živých exotických motýlů. Ano, čtete správně „živých“ motýlů, kteří v malém altánku poletují kolem vás a když máte štěstí, sednou si i na vaše rameno , rázem jste v Amazonii.
Z Nového Dvora pokračujeme na Stěbořice (49°56'17.373"N, 17°48'32.644"E). To už pár set metrů severně od silnice můžeme v polích a remízcích rozeznávat malé či větší betonové stavby - jde o pozůstatky vojenských pevností budovaných za 1. republiky podél severní hranice republiky na obranu před nacistickým Německem. Hluboký exkurz do vojenské historie je možno učinit na zpřístupněných srubech nedaleko od Stěbořic v obci Milostovice (49°57'6.185"N, 17°50'17.376"E). Srub OP-S 25 je nadšenci z Klubu vojenské historie uváděn do stavu, v jakém se nacházel v roce 1938. Ve Stěbořicích můžeme pokračovat v zámecké tematice a prohlédnout si zdejší zámek. Stěbořice patří mezi nejstarší obce na Opavsku. Zámek byl ve Stěbořicích patrně již v 17. století, ve století následujícím byl upraven v empírovém slohu a v 19. století byl založen přírodně krajinářský park menších rozměrů. Park je protkán spoustou pěšinek a navazuje na ovocný sad.
Ze Stěbořic to vezmeme parkem kolem rybníka, opustíme cyklostezku Radegast a zkratkou se napojíme na silnici spojující Zlatníky a obec Slavkov. Mezi potokem Velká a Stěbořickým rybníkem si můžeme povšimnout zajímavé archeologické lokality se slovanským kostrovým mohylníkem z 9. století, ojedinělý to nález v Opavském Slezsku. Mohylník je uměle navršený násep z kamení nebo hlíny obvykle nad jedním či více hroby. Zde je pozorovatelný jako menší terénní vlna.
Od rybníku se zkratkou dostaneme na hlavní silnici, dáme se vpravo na Slavkov, kde nás čeká další ze sbírky zámků Mikroregionu Hvozdnice. Zámek je nejstarší budovou v obci Slavkov, na místě byla nejdříve původní dřevěná, později v 15. stol kamenná tvrz, v letech 1572-1586 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V 17. století už panstvo na zámku nesídlilo, objekt sloužil pouze hospodářským a úředním potřebám a postupně chátral. V roce 1908 koupili zámek Weisshuhnové, kteří provedli rozsáhlé stavební úpravy. Od roku 1945 je zámek v majetku státu, později obce. Po rozsáhlé rekonstrukci po roce 2000, slouží budova jako Domov pro seniory – SENIORCENTRUM.
Slavkov projedeme ulicí Ludvíka Svobody, překročíme hlavní silnici kolem benzínové pumpy a Černou cestou přijedeme ke vstupnímu bodu Přírodní rezervace a Naučné stezky Hvozdnice (49°54'40.546"N, 17°50'29.281"E). Součástí přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1998, je soustava rybníků, mokřadů a luk. Přírodní rezervace i naučná stezka jsou pojmenovány dle říčky, která mezi Dolními Životicemi a Oticemi protéká původním neregulovaným korytem kolem Slavkovských rybníků. Zachoval se zde poslední zbytek lužního lesa na Opavsku, kde je možné pozorovat korytotvorné procesy toku. Luh je nejkrásnější na jaře, kdy rozkvétají statisíce bílých sasanek, zapalic žluťuchovitých a mnoho jiných jarních bylin. Zpěvem své teritorium začnou označovat drozdi, kosi, pěnice, lejsci, žluvy. Dostatek potravy zde má ledňáček říční, který si pro svá hnízda vyhrabává nory do nárazových stěn meandrů. Průzkum potvrdil přítomnost skokana krátkonohého, rosničky zelené, čolka velkého i obecného a kříženců kuňky obecné a žlutobřiché. Mezi charakteristické dřeviny lužního lesa patří střemcha hroznovitá, lípy, dub letní či zimní, jilm a habr, javory, topol, vrby či jasany.
My projedeme naučnou stezkou proti proudu Hvozdnice a kolem rybníků do lokality zvané Štáblovický mlýn (- 49°54'2.891"N, 17°49'30.610"E), odtud se vydáme vlevo po zpevněné silnici na obec Uhlířov. Z malebného Uhlířova je to již jen 1 km zpět do Štáblovic, které jsme poznali na počátku trasy. Štáblovice poskytují dostatek příležitostí k odpočinku, občerstvení a relaxaci před závěrem cesty. Stejnou cestou se vydáváme zpět do Hradce nad Moravicí.
Ti z nás, kteří by ještě rádi poznali kus zdejšího malebného kraje si mohou udělat menší, avšak velice zajímavý výlet: při stoupání ze Štáblovic je možno místo odbočení na Vendelín pokračovat po hlavní asfaltové silnici na Lipinu (49°51'36.177"N, 17°47'48.064"E), která je vyhlášena jako vesnická památková rezervace. Ves Lipina je známa od 14. století, ale v nepříznivých časech dějin ves zpustla. Roku 1783 na místě takzvaného Lipinského dvora založil novou ves hradecký pán Jan Karel Lichnovský a osídlil ji Němci z oderského panství. Jde o celistvě dochovanou ves s pravidelným ulicovým půdorysem a významným souborem lidové architektury východosudetského typu. Dodnes zde stojí 25 původních usedlostí, z nichž 12 je vyhlášeno kulturní památkou. Pro svou urbanistickou hodnotu byla Lipina v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Dochovala se také kaple Nejsvětější Trojice z roku 1867, u ní je kříž postavený v roce 1889.
Z Lipiny se po prohlídce vrátíme přes Vendelín a Benkovice do našeho zvoleného výchozího turistického bodu Hradce nad Moravicí.
Opavsko Severozápad
Hlavnice – Horní Životice – Holasovice – Jamnice – Nový Dvůr - Hlavnice
Tento okruh je z 95 % navržený po asfaltových cestách. Délka okruhu je okolo 45 km a s elektrokolem by jej měl zvládnout každý. Okruh je variabilní a dá se do něj vstoupit v kterékoli části trasy.
My začínáme s popisem naší trasy v Obci Hlavnice (49°55'28.360"N, 17°43'41.753"E). Dominantou obce je kostel Sv. Trojice s věží (49°55'30.121"N, 17°43'38.491"E), která nese zvon z roku 1494 a Hlavnický zámek z roku 1792, postavený majitelem panství Ondřejem Renardem. Zámek po-té vystřídal mnoho majitelů až, ho v roce 1886 koupil Robert Bayer z Bayersburgu, jehož rodina měla zámek v rukou až do konfiskace v roce 1945. Dnes zámek využívá místní zemědělské družstvo a zámecký park obec.
Další zajímavosti na sebe nenechávají dlouho čekat, jsou to dvě samoty, nacházející se asi jeden kilometr za obcí Hlavnice ve směru na obec Bratříkovice. První z nich je Grosův dřevěný větrný mlýn (49°55'45.664"N, 17°42'41.951"E), sloupového typu, z něhož se však do dnešních dnů dochovala už jen obytná část mlýna. Obilí mlel do roku 1957. Samotný mlýn byl zapálen v roce 1960 od blesku a z důvodu nedostatku vody shořel do základů.
Hlavnice Grosův mlýn
Druhou samotou je dřevěný větrný mlýn - Raabův mlýn (49°55'46.068"N, 17°42'28.855"E), beraního typu. Svůj název dostal dle původního majitele Jana Raaba. Mlýn již není schopen v současné době mlít, neboť chybí jeho vnitřní zařízení. Z Mlynářské usedlosti zbyla jen stodola a celý mlýn dnes chátrá. V 80. letech vznikla aktivita na záchranu mlýna. Bohužel dodnes se vlečou majetkové spory mezi restituenty a další budoucnost areálu je nejasná.
Přes obec Bratříkovice (49°55'58.204"N, 17°41'16.849"E) se dostáváme do obce Svobodné Heřmanice. Nedaleko této obce můžete navštívit zatopený břidlicový důl Šifr (49°56'38.252"N, 17°39'27.860"E). Lom slouží v letních měsících jako koupaliště a je také často vyhledáván potápěči. Na dně jsou dodnes k vidění zatopené pozůstatky těžby břidlice, koleje, žebříky, důlní vozíky a další stroje. 200m západně od břidlicového lomu je možno si prohlédnout opuštěné nádraží bývalé železniční trati vedoucí z Opavy do Horního Benešova. Z Jakartovic do Svobodných Heřmanic je železnice vedena neuvěřitelně krásným a členitým terénem, v lesích, skalách. Trať dnes končí u břidlicového lomu a je využívána již jen k občasné nákladní dopravě.
Pokračujeme dále a dostáváme se skrz obce Svobodné Heřmanice a Horní Životice (49°58'6.236"N, 17°38'28.591"E) do obce Sosnová ( 49°59'56.097"N, 17°39'46.632"E). V obci se nachází kaplička Sv. Anny. Současná zděná stavba z roku 1926 stojí v místě původní dřevěné kapličky. Vedle kaple, z hloubky okolo 50m, vyvěrá tzv. Annina studánka (49°59'52.255"N, 17°39'1.581"E). Legenda vypráví o zázračném uzdravení slepého chlapce z Horního Benešova poté, co se modlil, a omýval oči vodou ze studánky. Výzdobu kaple tvoří obraz se zázračnými motivy, který věnovali místní sedláci.
Přes obec Brumovice (50°0'56.515"N, 17°44'34.737"E) se dostáváme k největší zajímavostí tohoto okruhu je bezesporu, muzeum Slezský venkov v Holasovicích (49°59'55.663"N, 17°48'32.807"E), dokumentující meziválečný život Slezanů. Místní nadšenci sesbírali od roku 2007 stovky předmětů denní potřeby tehdejší doby, dokumenty a zemědělské stroje z první poloviny 20. století. V expozici najdete zemědělské nářadí a stroje, vybavenou kuchyň, kovárnu, zámečnickou dílnu, stolařskou, kolářskou či košíkářskou dílnu. Zastoupeny jsou také dobové uniformy, slezské kroje či předměty ze starého konzumu. Dozvíte se, jak pracovali staří včelaři, zahradníci, zedníci a jiné profese. V podkroví se seznámíte s obecnou školou, prvorepublikovou knihovnou, ševcovskou a krejčovskou dílnou, historií místního Sokola a sboru dobrovolných hasičů. Buduje se také expozice o historii Holasovic a hradiště.
Po návratu z minulosti usedáme zpět na naše elektrokolo a projíždíme okolo zámků v Neplachovicích (49°59'43.452"N, 17°48'11.472"E) a Štemplovci. První z nich je bohužel veřejnosti nepřístupný a v současné době je obcí Neplachovice (49°58'51.570"N, 17°47'18.458"E) organizována sbírka na celkovou rekonstrukci zámku. Druhý jmenovaný je v majetku církevního řádu a proto ani tento zámek není volně přístupný.
Vjíždíme do místní částí Kamenec (49°58'38.861"N, 17°46'18.264"E).Počátky Kamence se datují k roku 1282. Název obce je odvozen od lomů, které se nacházely na úpatí, na západní straně kopce Hůrka. Ve dvou největších lomech na tzv. Malé Hůrce se těžil čedič na výstavbu cest. V dalším lomu s názvem „Kavanova skála“ se těžila břidlice na opravu panských polních cest. Také obec Kamenec měla svůj vlastní lom. Byl na kopcích u potoka Herličky. Veškerá těžba byla ukončena na začátku první republiky. Za Kamence překročíme frekventovanou silnici č. 11 a pokračujeme dál přes přírodní památku Heraltický potok (49°58'9.254"N, 17°46'46.939"E) do místní části Jamnice 49°57'36.503"N, 17°47'18.360"E) a Březová (49°56'53.049"N, 17°46'41.646"E).
Odtud sjedeme po cyklotrasách 6166 a 6164 do Nového Dvora. Zde se nachází arboretum, jehož základy položil již v letech 1906 – 1928 Quido Riedel, který začal kolem pseudorenesančního zámku budovat park v anglickém stylu. Až později, v roce 1958 bylo na základě stávající dendrologické sbírky založeno arboretum jako součást Slezského zemského muzea. Nyní zde roste na 7 000 druhů, především stromů a keřů. Postupně vznikaly nové expozice zaměřené na geografické celky. Nejzajímavější je sbírka Dřeviny pěti světadílů a velká sbírka Rhododendronů, která patří k nejbohatším sbírkám v ČR. Vyhledávaná je i skleníková expozice subtropických a tropických rostlin.
Odtud je už jen 4 km zpět do Hlavnice kde náš okruh začínal a kde se také náš okruh uzavírá.
Údolím Moravice
Davidův mlýn – Radkov – Podhradí – Lhotka – Nové Těchanovice – Zálužné – Jánské Lázně – Davidův mlýn
Tento okruh je v celku krátký, měří jen něco okolo 30 km a táhne se po asfaltových nebo zpevněných cestách. Provede nás údolím krásné přírody řeky Moravice a historií těžby břidlice, která je pro tento kraj tak typická a je jeho nedílnou součástí. Okruh je variabilní a dá se do něj vstoupit v kterékoli části trasy.
My začneme na Davidově mlýně (49°49'38.536"N, 17°40'57.968"E)
ve Starých Těchanovicích, jehož historie sahá až do první poloviny 17. století. Mlýn byl vždy majetkem držitelů panství a nazýval se buď podle obce, k níž patřil – Starotěchanovický mlýn nebo podle mlynářských rodů, kterým byl přenecháván. Tedy nesl jména Obitzův, Tschirmerův, Tüchertův nebo Franzlův. V roce 1886 přešel mlýn do majetku rodiny Franzlů. Anton Franzel na přelomu 19. a 20. století přestavěl provozní objekt mlýna, modernizoval mlecí technologii a z přímého pohonu mlecího soustrojí vodním kolem přešel na pohon elektromotory. V objektu instaloval francisovu turbínu, která je po celkové opravě v chodu dosud. Vyrobenou elektřinou vedle pohonu mlýna zásoboval také části obcí Staré Těchanovice a Kružberk. Od počátku první světové války byl mlýn téměř 100 let mlýnem družstevním a jeho název byl donedávna Družstevní mlýn. Dnes je areál Davidova mlýna se třemi chovnými rybníky a zrekonstruovanými budovami využíván k rekreačním účelům.
V obci Kružberk se napojíme na červenou turistickou trasu, která nás dovede až na mostek u Jánských Lázní (49°50'5.773"N, 17°42'22.843"E). Odtud plynule přejdeme na zelenou turistickou trasu a dojedeme až k místnímu penzionu. V penzionu je umístěna malá expozice břidlice (49°49'56.216"N, 17°43'5.868"E), která je jen malou ochutnávkou toho co tento kraj, co se týká historie těžby této suroviny, nabízí. Odtud po silnici vyrážíme směr Melč. Zde je prudké stoupání do kopce, po pár kilometrech odbočujeme na lesní asfaltovou cestu, bohužel opět do kopce, ale s elektrokolem to nebude žádný problém. Vyjedeme v osadě Nové Zálužné. Projedeme osadou, vychutnáme si klid a zvláštní odlehlost tohoto sídla a navážeme na asfaltovou cestu směr obec Radkov (49°49'22.677"N, 17°46'10.580"E).
Na začátku obce je místní pálenice. Cyklistům nenalévají, zkoušeli jsme to . V obci Radkov se v místní faře nachází muzeum venkovského života (49°49'35.877"N, 17°46'9.106"E). Z darů místních občanů byla vytvořena expozice, která připomíná, jak žili a pracovali obyčejní lidé na venkově. Představuje předměty denní potřeby a také nezvyklé nářadí a nástroje, například pákovou či klikovou pračku nebo unikátní razidlo Razumovských. Jeden pokoj je věnován osobnosti hraběte Camilla Razumovského, nahlédnete do pokoje faráře či do původní kuchyně a na chodbě objevíte černou kuchyni s kotlem a vařechou na míchání povidel. Návštěvu v Muzeu venkovského života si můžete domluvit na obecním úřadě.
Jen pár kilometrů za obcí se při sjezdu z kopce nachází odbočka k místní, snad nejznámější zřícenině, hradu Vikštejn (49°48'17.924"N, 17°46'23.971"E). Tento hrad od 18. století chátrá. Z části hradu je dnes vybudována vyhlídka, která je volně přístupná a je z ní vidět široké okolí údolí řeky Moravice. Po procházce trochu ponurou historií hradu se naše elektromotory dávají zase do pohybu. Serpentýnami se dostaneme do Podhradí a odtud po cyklotrase 6132 a 551 přes obce Lhotka a Nové Těchanovice až do místní části Zálužné. Tyto tři obce jsou s těžbou břidlice spojeny snad nejvíce. Ve Lhotce byl ještě donedávna poslední důl na břidlici v České republice (49°48'32.255"N, 17°44'9.872"E). Dnes už však i zde těžba ustala a po ní zbyly jen haldy nalámaného nerostu.
V městské části Zálužné pak najdete vstupy na Naučné stezky břidlice (49°49'10.133"N, 17°43'0.281"E). Ti z vás, kteří mají čas, by měli alespoň část těchto stezek projít (viz. okruh krajinou břidlice). Najdeme na nich zbytky dělnických domků a provozních objektů, velkou opěrnou zeď podpírající jednu z hald, tak i vstupy do dolů, které jsou dnes z bezpečnostních důvodů obehnány zábradlím. Největším z dolů v této oblasti byl Nittmanntův důl. Břidlice se zde postupně těžila ve třech patrech. Na povrch byla dostávána soustavou kolejnic, důlních vozíků a rumpálů. Těžba byla ukončena těsně před první světovou válkou. Ač by se zdálo, že těžba krajinu zohyzdila, není tomu tak. Příroda se s těžbou dokonale poprala a vytvořila krásná umělecká díla, která stojí za náš obdiv.
Dalším zastavením naší trasy jsou Jánské lázně (49°50'5.773"N, 17°42'22.843"E). V údolí řeky Moravice se nachází mnoho léčivých pramenů, není proto divu že roku 1810 zde začal s výstavbou lázeňských budov Jan Hrabě z Tenczina a založil tím osadu Jánské lázně. Největší rozkvět lázní nastal po roce 1895, kdy Jánské Koupele koupil Camillo hrabě Razumovský. Kromě velkorysé obnovy a modernizace lázní byla vyhloubena studna pro pramen nazvaný po Razumovského manželce Marii. Lázně byly v provozu do roku 1940, kdy zde německá okupační správa zřídila nejprve výcvikový tábor Hitlerjugend a později zajatecký tábor pro spojenecké důstojníky. Jejich věhlas neutichl ani v totalitním režimu, kdy byly lázně využívány jako zotavovna ROH. Smutný konec lázní začal po roce 1993, kdy jsou lázně v soukromích rukách a chátrají.
Po tomto zastavení náš okruh opět končí na Davidově mlýně.
Přírodním parkem Moravice
Hradec nad Moravicí – Včelí hrad – Lesní Albrechtice – Leskovec – Skřipov – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí
Ze všech okruhů je tento asi nejnáročnější, jeho délka je asi 35 km. Terén je z velké části po zpevněných cestách, ale jsou zde úseky, které jsou velmi obtížně sjízdné a v určitých částech trasy jsou velmi náročné na orientaci. Všechny tyto obtíže však kompenzuje nádherná příroda okolí řeky Moravice, v jejíž blízkosti celou dobu jedeme.
Okruh začíná v Hradci nad Moravicí a pokračuje přes Mariánské louky (49°51'41.261"N, 17°51'57.198"E), skrz obec Žimrovice (49°51'17.214"N, 17°50'53.510"E), kde se napojíme na cyklotrasu 551. Po velkou část cyklotrasy 551 můžeme sledovat 3,6 km dlouhé vodní dílo Weisshuhnova papírenského náhonu z roku 1891 (49°50'26.156"N, 17°49'54.785"E). Náhon se skládá ze čtyř tunelů a dvou akvaduktů (49°50'10.482"N, 17°49'40.837"E). Do roku 1966 dopravoval dřevo a vodu do Žimrovických papíren a je dodnes funkční. Papírenský náhon v příkrých svazích údolí meandrující řeky Moravice je živým dokladem geniality svého tvůrce Carla Weisshuhna. Tento úspěšný podnikatel a vizionář pruského původu náhon sám se svými syny vyměřil a následně za pomoci italských dělníků firmy Migliarini z blízké Opavy tuto unikátní stavbu během roku 1891 zrealizoval.
V této části cesty se také nachází asi půl kilometru náročného úseku, kde je zhoršená kvalita terénu. O začátku tohoto úseku nás informuje i cedulka cyklotrasy. Buď te v této části velice opatrní a raději sesedňěte z kola a projděte tento úsek pěšky.
Po tomto úseku se v další části trasy se napojíme na žlutou cyklotrasu, která nás dovede pod obec Filipovice, kde se nachází poutní místo Maria Talhof (49°50'22.212"N, 17°47'14.299"E), kde je kaple Panny Marie z počátku 19. století. Součástí je i umělá Lurdská jeskyně a léčivý pramen. Je to sice na trase zajížďka, ale krása místa, stojí jistě za návštěvu.
Naše cesta pokračuje přes obec Radkov (49°49'29.552"N, 17°46'11.523"E). V obci se nachází budova bývalé fary, která se z a téměř 200 let svojí existence nezměnila a od roku 2011 vzniklo díky místním nadšencům v této budově malé muzeum. Z darů místních občanů byla vytvořena expozice, která připomíná, jak žili a pracovali obyčejní lidé na venkově. Představuje předměty denní potřeby a také nezvyklé nářadí a nástroje, například pákovou či klikovou pračku nebo unikátní razidlo Razumovských. Jeden pokoj je věnován osobnosti hraběte Camilla Razumovského, nahlédnete do pokoje faráře či do původní kuchyně a na chodbě objevíte černou kuchyni s kotlem a vařechou na míchání povidel. Návštěvu v Muzeu venkovského života si můžete domluvit na Obecním úřadě.
Sjíždíme do místní části Podhradí. V serpentinách mezi obcemi Radkov a místní částí Podhradí se nachází zřícenina hradu Vikštejn (49°48'17.014"N, 17°46'24.119"E), která stojí určitě za návštěvu. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století a ve své historii byl několikrát zničen. Od konce 18. století chátral, až se změnil v ruinu. Dnes stojí v areálu hradu malá rozhlednička ze které je nádherný výhled do širokého okolí a na údolí řeky Moravice. Po procházce trochu smutné a ponuré historii hradu Vikštejn se vracíme Anniným údolím opět po trase 551 zpět.
Annino údolí (49°48'22.641"N, 17°46'52.163"E) nám nabízí naučnou stezku, která nás informuje o přírodních krásách řeky Moravice. Z Annina údolí až ke hradu vede 1200 m dlouhá naučná stezka. Jako charakteristické dřeviny v okolí stezky můžeme označit buk lesní, habr obecný a jilm drsný. Při troše štěstí můžeme spatřit živočichy, jako jsou roháč obecný, mlok skvrnitý, veverka obecná, kuna lesní, srnec obecný. Z ptáků lze zahlédnout káně lesní, lejska malého, výra velkého, brhlíka lesního, krkavce velkého, strakapouda velkého, dlaska tlustozobého nebo straku obecnou.
Na informačních tabulích Naučné stezky se dozvíte všeobecné informace o přírodním parku i o konkrétní lokalitě, kterou procházíte. Vracíme se zpět po cyklotrase 551, krásnou přírodou řeky Moravice, až k Papírenskému splavu a odtud stejnou cestou jakou jsme přijeli až na Hradec nad Moravicí kde náš okruh končí.
Okolo Hradce
Hradec nad Moravicí-Včelí hrad-Lesní Albrechtice–Leskovec–Skřipov–Jakubčovice-Hradec nad Moravicí
Trasa okruhu je 30 km dlouhá a měl by ji zvládnout každý. Celou dobu se táhne buď po asfaltových, nebo zpevněných cestách. Snad jen ze začátku trasy je prudší stoupání k Hradeckému zámku, ale s elektrokolem by ani to neměl být velký problém.
Jedním z nejdůležitějších bodů trasy je bezesporu Hradec nad Moravicí se svými turistickými dominantami Červeným zámkem, postaveným za dob Lichnovských v roce 1872-1895, který původně sloužil jen jako hospodářské budovy a Bílým zámkem (49°51'50.183"N, 17°52'27.286"E),
který byl přestavěný do dnešní podoby Lichnovskými mezi lety 1796-1804. V areálu je také k vidění Bílá věž (49°51'47.650"N, 17°52'28.213"E), která je pozůstatkem projektu nového vstupu do zámku z jižní strany. Ta byla spíše využívána jako skladovací prostor nebo jako vodojem. V areálu zámku se také nachází nádherný anglický park, který stojí za to si určitě projít. Je to jeden z nejrozsáhlejších, volně přístupných parků v celé ČR. Upozorňujeme, že však jen vedle kola! V areálu je jízda na kole zakázána.
Pokud park projdeme celý, zavede nás svými klikatými uličkami až k Bezručově vyhlídce (49°51'21.641"N, 17°52'5.135"E), což je malebná rozhlednička postavená v polovině 19. století na oslavu povýšení pruského království na císařství s výhledem na Hradecké okolí a část města Opava. Od Bezručovy výhlídky je to už jen kousek k jižní bráně Červeného zámku, v jejíž těsné blízkosti najdeme i hájovnu Doubrava (49°51'7.983"N, 17°51'48.754"E).
Pro ty z vás, kteří nechtějí absolvovat prohlídku parku s Bezručovou vyhlídkou, existuje i varianta jízdy podél hradební zdi, čímž se celému areálu vyhneme a dojedeme opět k jižní bráně a hájovně Doubrava.
Odtud pokračujeme po modré značce přes rozcestí včelí hrad (49°50'2.612"N, 17°52'8.649"E) až do obce Lesní Albrechtice (49°48'29.298"N, 17°51'46.126"E). Zde stojí za zmínku nově zbudovaná kaplička Svaté rodiny. Celou vesnicí se táhne hlavní tah z Opavy na Fulnek. Bohužel se této frekventované silnici nedá vyhnout a my ji budeme muset přejít, abychom se napojili na další část modré turistické trasy. Proto dbejte v tomto místě zvýšené opatrnosti.
V dalších částech cesty nás čeká obec Leskovec (49.7905483N, 17.8953756E) s vodním mlýnem (49.7854686N, 17.8876875E) z roku 1720. V záznamech je uveden jako mlecí mlýn na mouku a olejný mlýn, ve kterém se vyráběl lněný olej v té době běžně používaný při vaření. Vystřídalo se v něm několik generací majitelů – Šturmovi, Kolovratovi, Wolfovi. Od roku 1864 až dodnes v majetku rodiny Cihlářů. Poškozenou budovu i vnitřní zařízení tehdy opravili a uvedli mlýn do podoby, která je s trochou nadsázky zachovaná dodnes. Vodní kolo pohánělo tento mlýn ještě v roce 1930. Později byl vybaven turbínou poháněnou naftovým motorem a nakonec byla do mlýna zavedena elektřina. Po válce byl mlýn znárodněn a pšeničná i žitná mouka se v něm mlela až do roku 1964. Dalších sedm let se v prostorách mlýna ještě míchaly krmné směsi. O tom, že je dnes mlýn mimo provoz vypovídá výmluvná tabule s nápisem „Odpočívám od roku 1964“. Když po sametové revoluci dostali Cihlářovi mlýn v restituci zpátky, opravili to, co nahlodal zub času, a ve mlýně to opět vypadá, jako by se každou chvíli mělo začít mlít obilí.
Od obce Leskovec nás už čekají jen asfaltové silnice druhé a třetí třídy v souběhu s cyklotrasou 6078, která nás dovede skrz obec Skřipov až do obce Jakubčovice (49.8462789N, 17.9176542E).Novou dominantou obce je volně přístupná 15,5 m vysoká rozhledna „Šance“ (49.8504536N, 17.9158464E ) stojící v nadmořské výšce 522 m.n.m. Rozhledna byla vybudována nedaleko historických zemních opevnění v roce 2005. Kromě výhledu na Beskydy, Jeseníky a roviny kolem města Opavy je z rozhledny vidět také 250 let starý památný strom lípa malolistá rostoucí u silnice z Hradce do Jakubčovic.
Odtud vyjíždíme směř obec Bohučovice (49.8670581N, 17.9023372E), míjíme místní lom na kámen, který je stále v provozu a zpět do Hradce nad Moravicí. Zajímavostí obce Bohučovice je fakt že se měla stát jednou ze zastávek nově budované tratě Opava-Fulnek-Trenčín. Trať se skutečně v roce 1873 začala budovat, ale její dokončení zhatil krach státních financí. Nad obcí jsou dodnes patrné části tratě v podobě ražených koridorů, které však z velké části dnes již pohltila příroda. Doufáme, že se vám okruh líbil a těšíme se, že zase příště POJEDEME VŠICHNI!!!
Okolo Kružberské přehrady
Davidův mlýn – Kerhartice-Medlice-vodní nádrž Lobník-hráz Kružberk-Davidův mlýn
Okruh okolo Kružberské přehrady je relativně krátký. Měří zhruba 27 km a měl by jí zvládnout každý. Okruh se táhne většinou po asfaltových a zpevněných cestách. Z velké části je veden po značených cyklotrasách nebo turistických trasách. Jedna část cesty při sjezdu s cyklotrasy 6146, v oblasti tzv. ztracených měst není značená vůbec. Proto se v tomto úseku řiďte vždy mapou nebo GPS navigací.
Okruh je variabilní a dá se do něj vstoupit v kterémkoli místě. My začínáme na Davidově mlýně (49°49'38.536"N, 17°40'57.968"E) ve Starých Těchanovicích, jehož historie sahá až do první poloviny 17. století. Mlýn byl vždy majetkem držitelů panství a nazýval se buď podle obce, k níž patřil – Starotěchanovický mlýn nebo podle mlynářských rodů, kterým byl přenecháván. Tedy nesl jména Obitzův, Tschirmerův, Tüchertův nebo Franzlův. V roce 1886 přešel mlýn do majetku rodiny Franzlů. Anton Franzel na přelomu 19. a 20. století přestavěl provozní objekt mlýna, modernizoval mlecí technologii a z přímého pohonu mlecího soustrojí vodním kolem přešel na pohon elektromotory. V objektu instaloval francisovu turbínu, která je po celkové opravě v chodu dosud. Vyrobenou elektřinou vedle pohonu mlýna zásoboval také části obcí Staré Těchanovice a Kružberk. Od počátku první světové války byl mlýn téměř 100 let mlýnem družstevním a jeho název byl donedávna Družstevní mlýn. Dnes je areál Davidova mlýna se třemi chovnými rybníky a zrekonstruovanými budovami využíván k rekreačním účelům.
Napojíme se na cyklotrasu 551, která nás dovede až pod hráz Kružberské přehrady (49°49'23.944"N, 17°39'45.777"E). Na tomto místě bych se určitě zastavil. Je odtud krásný výhled na celé vodní dílo nádrže budované mezi lety 1948-1955. Původně byla zbudována za účelem energetického využití, ale ze vzrůstající potřebou Ostravska na pitnou vodu bylo od tohoto záměru upuštěno. Zajímavostí přehrady je i to že se zde natáčel seriál Velké Sedlo. V těsné blízkosti stezky se nachází i Kružberské cvičné skály (49°49'28.719"N, 17°40'3.460"E). V letních měsících je zde opravdu vysoká frekvence nadšenců, pro někoho možná bláznů skalního lezení. Ti kdo z vás by se vydali na skálu a dolezli až na vrchol nalezli by zde pozůstatky hradu Kružberk (49°49'36.005"N, 17°40'7.015"E). Z hradu se však zachovalo jen pramálo, zbytky zdí a hlavní plato hradu jsou snad jen dobře identifikovatelné.
Naše cesta pokračuje dál, až na hráz Kružberské přehrady kde se napojíme na cyklotrasu 503-směr Kerhartice (49°51'14.322"N, 17°38'34.707"E) a pak do leva na silnici třetí třídy směr Medlice (49°51'36.792"N, 17°37'17.984"E). Tyto dvě obce mají velice smutný příběh, museli ustoupit vodnímu dílu Kružberské přehrady. A proto, byli okolo roku 1960 zbořeny. Do dnešního dne se dochovaly jen zbytky zdí kostela a pár domů.
Smutnou historii zaniklých obcí se dostáváme až na silnici č. 46. Přejedeme most přes Moravici a dáme se hned do leva na zpevněnou cestu. Zde přichází úsek cesty, který není něják značen, proto orientujte se v tomto úseku dle mapy. Za zmínku na této části cesty stojí snad jen zřícenina Hradu Šternek (49°52'4.616"N, 17°35'55.817"E), která je volně přístupná, její základy však, aby člověk pohledal. Krásnou přírodou lesů a vodní nádrže se dostaneme na sypanou hráz Lobník (49°49'24.910"N, 17°38'21.132"E),
která je nedílnou součásti přehrady Kružberk a slouží jako záchytná hraz splavenin. No a pak už jen po cyklotrase 6146 zpátky na hráz Kružberské přehrady, kde na jedné straně hráze najdeme obrovské zrcadlo ve formě vodní hladiny a na straně druhé propast hráze. Napojíme se znovu na cyklotrasu 551 a stejnou cestou jako jsme k hrázi přijeli, se vracíme zpět na Davidův mlýn, kde se náš okruh uzavírá.
Krajinou Břidlice:
Davidův mlýn – Budišov nad Budišovkou – Klokočov - Vítkov – Lhotka – Zálužné – Staré Těchanovice
Okruh krajinou břidlice jak již jeho název napovídá, vás provede tzv. dědictvím břidlice. Historii těžby, přírodními poměry na haldách a opuštěných štolách a seznámí Vás s drsnou, ale krásnou krajinou. Okruh je navržen po zpevněných cestách a z velké části kopíruje turistické značení naučné stezky břidlice. Je asi 40 km dlouhý a ti z vás, kteří mají rádi přírodu s drobným nádechem dobrodružství, by si měli tento okruh zvolit. Okruh je variabilní a dá se do něj vstoupit v kterékoli části trasy.
My začínáme na Davidově mlýně (49°49'38.536"N, 17°40'57.968"E) ve Starých Těchanovicích, jehož historie sahá až do první poloviny 17. století. Mlýn byl vždy majetkem držitelů panství a nazýval se buď podle obce, k níž patřil – Starotěchanovický mlýn nebo podle mlynářských rodů, kterým byl přenecháván. Tedy nesl jména Obitzův, Tschirmerův, Tüchertův nebo Franzlův. V roce 1886 přešel mlýn do majetku rodiny Franzlů. Anton Franzel na přelomu 19. a 20. století přestavěl provozní objekt mlýna, modernizoval mlecí technologii a z přímého pohonu mlecího soustrojí vodním kolem přešel na pohon elektromotory. V objektu instaloval francisovu turbínu, která je po celkové opravě v chodu dosud. Vyrobenou elektřinou vedle pohonu mlýna zásoboval také části obcí Staré Těchanovice a Kružberk. Od počátku první světové války byl mlýn téměř 100 let mlýnem družstevním a jeho název byl donedávna Družstevní mlýn. Dnes je areál Davidova mlýna se třemi chovnými rybníky a zrekonstruovanými budovami využíván k rekreačním účelům.
Dále se vydáváme se po cyklotrase 551 až k tělesu Kružberské přehrady (49°49'23.944"N, 17°39'45.777"E). Na tomto místě bych se určitě zastavil. Je odtud krásný výhled na celé vodní dílo nádrže budované mezi lety 1948-1955. Původně byla zbudována za účelem energetického využití, ale ze vzrůstající potřebou Ostravska na pitnou vodu bylo od tohoto záměru upuštěno. Zajímavostí přehrady je i to že se zde natáčel seriál Velké Sedlo. V těsné blízkosti stezky se nachází i Kružberské cvičné skály (49°49'28.719"N, 17°40'3.460"E). V letních měsících je zde opravdu vysoká frekvence nadšenců, pro někoho možná bláznů skalního lezení. Ti kdo z vás by se vydali na skálu a dolezli až na vrchol nalezli by zde pozůstatky hradu Kružberk (49°49'36.005"N, 17°40'7.015"E). Z hradu se však zachovalo jen pramálo, zbytky zdí a hlavní plato hradu jsou snad jen dobře identifikovatelné.
Cyklotrasa 551 nás pak dovede až na vrchol hráze. Kde se nám ukáže krásný výhled do krajiny na jedné straně hráze, kde se nachází vodní hladina a na straně druhé těleso hráze, kde si uvědomíme velikost a rozsah tohoto díla.
Hned za hrází odbočujeme směrem do leva na cyklotrasu 6146, která nás vede podél přehrady Kružberk až na hráz Lobník, která je nedílnou součástí voní nádrže Kružberk. Slouží k zachycení splavenin.
Dál po cyklotrase 6146 krásnou přírodou místních lesů až do Budišova nad Budišovkou kde začíná naše dobrodružství BŘIDLICE. Určitě navštivte v Budišově muzeum břidlice (49°47'37.868"N, 17°37'43.042"E), které sídlí v budově bývalého mlýna. Mezi nejzajímavější exponáty paří břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, fosílie rostlin a zvířat, které zkameněly. Toto místo je i zároveň vstupem na naučnou stezku břidlice. V rámci naučné stezky je nainstalováno několik informačních tabulí, které nás budou provázet až do místní části obce Klokočov, Hadinka. V úseku od Budišova až po Hadinku pojedete v těsné blízkosti potoka Budišovka, který budeme muset i několikrát překonat. Pro slabší povahy jsou připraveny dřevěné mostky, pro ty silnější brody! Z vlastní zkušenosti doporučuji některé brody přejíždět jen v letních měsících. Vyschne vám lépe obuv! V této lokalitě, se také nachází zaniklá obec Nové Oldřůvky, jejíž součástí je i několik důlních děl po těžbě pokrývačské břidlice, z toho dvě hlubinná a několik povrchových. Důlní činnost připomíná zachovalá stylová správní budova těžební společnosti (49°45'48.998"N, 17°41'1.660"E – Čermenský mlýn). Nad silnicí se tyčí rozsáhlá břidlicová halda. Rodriguesův hrob je název pro povrchový lom nevelkých rozměrů s asi 10 m hlubokou šachtou. Tento prostor je protkán ustím štol. Všechny z nich jsou však již dobře zabezpečeny ocelovovými mřížemi, aby nelákali nezvané spleoology.
Z Hadinky pokračujme dál směr Klokočov a odtud směr Vítkov až na náměstí Jana Zajíce (49°46'33.683"N, 17°45'6.202"E). Náměstí je pojmenováno po místním rodákovi, Janu Zajícovi, který se měsíc po pohřbu Jana Palach upálil v Praze na protest proti postupující normalizaci. Z Vítkova se vydáváme přes důl Lhotka až do Nových Těchanovic (49°48'27.119"N, 17°42'53.618"E). Důl už dnes bohužel není v provozu. Z nových Těchanovic po silnici druhé třídy až do Starých Těchanovic a zpět na Davidův mlýn kde se náš okruh uzavírá.
Lesy, voda, technické památky
Davidův mlýn – Slezská harta – Leskovec nad Moravicí – Staré Heřmínovy – Svobodné Heřmanice – Hlavnice – Litultovice – Moravice – Davidův mlýn
Tento okruh patří mezi náročnější. Jeho délka je okolo 50 km a jsou zde i častější stoupání a klesání. Trasa je vedena po asfaltových nebo zpevněných cestách. Provede nás po technických památkách a vodních dílech Kružberk a Slezská Harta na řece Moravici, pozůstatcích po těžbě břidlice, zatopených lomech, větrných mlýnech a dalších zajímavostech.
Začátek okruhu můžeme zvolit kdekoli po trase (Staré Těchanovice - Davidův mlýn / Kružberk / Jakartovice / Litultovice), pro účely popisu trasy začneme ve Starých Těchanovicích na rozcestí u Davidova mlýna (N 49°49.61312', E 17°41.05963'). Po cyklotrase č. 551 překročíme po betonovém mostě řeku Moravici a po 100m v obci Kružberk odbočíme vlevo po místní asfaltové komunikaci. Pojedeme kolem gotického kostela Sv. Petra a Pavla (49°49'43.064"N, 17°41'2.424"E), který je veřejnosti přístupný i s galerií, a dále kolem cvičných horolezeckých skal Hradisko dorazíme pod betonovou přehradní hráz vodní nádrže Kružberk (49°49'23.813"N, 17°39'45.870"E) a posléze se obchvatem vyšplháme i na její korunu. Hráz tak uvidíme z několika různých úhlů pohledu, při příjezdu zdola, vyjedeme-li prudké stoupání a na hlavní silnici se dáme vlevo, dostaneme se na samotné těleso hráze. Z jedné strany na nás dýchne propast v podobě betonové stěny, která spoutala vodu řeky Moravice. Na straně druhé pak romantické zrcadlo vodní plochy, ve kterém se odráží okolní lesnatá krajina.
Z hráze přehrady pokračujeme po cyklotrase č. 503 ve směru na Hořejší Kunčice, kam ale nedojedeme, protože po asi 4 km opustíme cyklotrasu a u bývalého lihovaru v Kerharticích odbočíme vlevo na Medlice. Obce Kerhartice (49°51'14.186"N, 17°38'35.000"E) a Medlice (49°51'36.410"N, 17°37'17.663"E) , dnes jako sídla neexistují, musely v padesátých letech 20. století ustoupit výstavbě Kružberské přehrady. Z Medlic zůstaly pouze 3 domy, trafostanice, kamenná studna u cesty a zbytky kostelní zdi. Z Kerhartic pouze zbytky zdí několika domů a kostela pomalu zarůstající v lesích. Cesta nás vede přímo kolem zříceniny středověkého hradu Medlice. Jsou z něj dochovány pouze terénní valy a nevýrazné zbytky hradeb a budov v podhradí. Pokud by vás zřícenina zlákala k prohlídce, těleso hradu najdete po levé straně těsně před klesáním do lesa. Z ostrožny hradu bývá nádherný výhled na hladinu vodní nádrže Kružberk.
Z Medlic dojedeme zpevněnou cestou proti proudu řeky Moravice na další významné vodní dílo, kterým je vodní nádrž Slezská Harta (49°53'22.735"N, 17°34'51.742"E). Sypaná hráz o délce 540m je důležitým protipovodňovým a rekreačním prvkem na toku řeky Moravice. První povodňovou vlnu zachytila ihned po svém hrubém dokončení v roce 1997, když zde hladina během několika dní dosáhla své maximální výšky 62m. Z Moravské Harty je na hráz možno vyjet dvěma způsoby: a) pokračovat stále po levém břehu řeky až pod hráz a prudkým stoupáním vzhůru, b) před Moravskou Hartou překročit řeku po silničním mostě na pravý břeh, za mostem vpravo do lesa a přes Dvorecký mlýn pak méně prudkým stoupáním vyjet na silnici 452 ústící vpravo na hráz Slezské Harty.
Po prohlídce hráze pokračujeme ve směru na Leskovec nad Moravicí (49°54'29.435"N, 17°34'40.661"E) po cyklotrase č. 6142 a č. 503. V Leskovci nad Moravicí je možno se na plážích vykoupat, občerstvit a odpočinout. Z Leskovce pokračujeme po cyklotrase č. 6164 ve směru na Staré Heřminovy. Mezi obcemi Staré Heřminovy a Svobodné Heřmanice nalezneme hned několik zajímavých pozůstatků technických památek. Především po pravé straně nepřehlédněte nejznámější dílo zachované po těžbě břidlice - zatopený lom zvaný Šifr (49°56'39.731"N, 17°39'28.343"E), který je pro svou čistou vodu vyhledáván turisty ke koupání, sportovními i profesionálními potápěči k výcviku. Na dně jsou dodnes k vidění zatopené pozůstatky těžby břidlice, koleje, žebříky, důlní vozíky a další stroje. 200m západně od břidlicového lomu je možno si prohlédnout opuštěné nádraží bývalé železniční trati vedoucí z Opavy do Horního Benešova. Z Jakartovic do Svobodných Heřmanic je železnice vedena neuvěřitelně krásným a členitým terénem, v lesích, skalách. Trať dnes končí u břidlicového lomu a je využívána již jen k občasné nákladní dopravě.
Ze Svobodných Heřmanic se vydáme po cyklotrase č. 6159 (Radegast) ve směru na Bratříkovice a Hlavnici. Po cestě je možno udělat si malou zajížďku k poznání obce Jakartovice, jejíž historie je rovněž spojena s těžbou kvalitních pokrývačských břidlic. Severozápadně od obce je v lesích ukryta řada pozůstatků těžby, zatopené lomy, štoly, břidlicové haldy. V 19. století, zde celá oblast žila těžbou a zpracováním břidlice, postupem času však těžba upadala a v polovině 20. stol. zanikla úplně. Zalesněné břidlicové haldy a zatopené lomy se dnes staly, pro svůj genius loci a klid, vyhledávanou rekreační zónou obyvatel měst. Jakartovice rovněž nabízejí základní turistickou infrastrukturu, můžeme se zde občerstvit, najíst, přespat.
Máme-li elektrokolo, nebude nám zatěžko vrátit se z Jakartovic prudším stoupáním zpět na rozcestí do Hlavnice. Kousek za křižovatkou ve směru na Hlavnici již vidíme další technickou památku dřevěný větrný mlýn zvaný Raabův (49°55'45.753"N, 17°42'25.677"E). V současné době však není veřejnosti přístupný. Nemusí nás to mrzet, protože o pár kilometrů dále (u Litultovic) budeme mít možnost prohlédnout si nádherně zrekonstruovaný větrný mlýn v Cholticích. Zatím projedeme obcí Hlavnice, kde si na návsi můžeme všimnout překrásné a unikátní hasičské zbrojnice.
V Hlavnici se nám vodící cyklotrasa č. 6159 mění na č. 6221, která nás dovede do Městyse Litultovice (49°54'15.008"N, 17°44'51.622"E). V Litultovicích jistě nepřehlédnete dvoukřídlou budovu zámku, ze strany nádvoří se nachází ještě tzv. starý zámek, ve kterém je zřízeno Muzeum historie Litultovic připomíná dávný způsob života na venkově, historii obce, zámku, představuje bohatý spolkový život litultovických občanů, významné osobnosti, řemeslnické cechy.
V Litultovicích za rybníkem je třeba najít odbočku z hlavní silnice vlevo, která nás zavede do místní části Choltice (49°54'42.088"N, 17°45'2.289"E), kde se nachází zmiňovaný větrný mlýn přístupný veřejnosti. Mlýn pravidelně ožívá harmonikou svého majitele, potomka bývalých mlynářů, poutavá prohlídka interiéru a zachované mlecí technologie je jedinečnou exkurzí do života mlynáře na Opavsku před více než 100 lety. Prohlídky mlýna je nutno předem objednat.
Z Litulovic se vydáme po silnici nižší třídy ve směru na Lhotku u Litultovic a Moravici. Projedeme kouzelnou lokalitou zvanou Pilný mlýn, překročíme železniční trať, se kterou jsme se seznámili již u Svobodných Heřmanic, přejedeme říčku Hvozdnici a čeká nás stoupání zatáčkami do Lhotky u Litultovic. Zde nám odměnou budou nádherné výhledy do opavské nížiny a na hřebeny Jeseníků. Po příjezdu do Moravice se na křižovatce dáme vpravo - směr Nové Lublice.
Milovníkům náročnějšího terénu a přírodního bohatství je možno doporučit ještě jednu odbočku z trasy: ve Lhotce pár metrů za kaplí je možno odbočit vpravo mezi domy a pak polní cestou sjedeme k prameni uhličité minerální kyselky. Pokračovaní je pak vhodné asfaltovou silnicí vzhůru údolím potoka Jordán až na rozcestí, kde se dáme vlevo na Moravici.
Na samém okraji obce Moravice odbočujeme vlevo (při příjezdu z údolí Jordánu pak naopak vpravo) na vedlejší, místy až polní cestu, která nás zavede sjezdem lesem do údolí řeky Moravice. Na rozcestí se dáme vpravo, provází nás červené turistické značení a zpevněnou lesní cestou se přes chatovou osadu dostaneme do obce Kružberk, která se s námi loučila na začátku našeho putování po technických památkách.
