Obsah

Zřícenina Rabštejna

Ruiny Rabštejna - nejvýše položeného středověkého hradu Moravy se opírají o tři skalní suky na vrcholu kopce zarostlého krásným smíšeným lesem a poskytují rozhled po okolních údolích i rovině severního Pomoraví.

Málo znatelné ruiny Rabštejna -  nejvýše položeného středověkého hradu Moravy, se opírají o tři skalní suky na vrcholu kopce zarostlého krásným smíšeným lesem a poskytují rozhled po okolních údolích i rovině severního Pomoraví. Zakladatelem hradu byl na konci 13. století asi velký kolonizátor Hrabiš ze Švábenic. Krátce po vzniku se hrad dostal do rukou Jindřichu z Lipé nebo jeho spojenci proti králi Janu Lucemburskému. 1317 hrad dobyl olomoucký biskup Konrád a předal jej králi. Roku 1405 jej měl v zástavě Proček z Vildberka, který využíval válek mezi moravskými markrabaty na přelomu 14.a 15. století ke svému obohacení. Rabštejn i s rýmařovským městským hradem proto dobyla zemská hotovost a Proček byl zajat. V husitských válkách jej s panstvím zastavoval Zikmund Lucemburský katolickým spojencům, ale s husitským Sovincem nejspíše udržovali ozbrojené příměří. Za vlády Jiřího z Poděbrad se ujali správy hradu jeho oddaní přátelé kališníci Tunklové z Brníčka, a po obsazení Moravy uherským králem Matyášem Korvínem vedli spolu se Sovineckými drobnou válku proti jeho oddílům a zrádcům z řad moravské šlechty. Ve svém odporu neustali ani po smrti právoplatného českého krále. Po vzniku janovické tvrze, nového správního centra panství, později zámku, začal v 16. století hrad chátrat a teprve třicetiletá válka vedla k jeho obnově a rozšíření hrazené plochy po jeho dobytí Švédy. Po jejich odchodu roku 1650 hrad opět chátral, ale ještě naposledy došlo k opravě hradeb v době ohrožení země Turky. Po jejich porážce pevnost ztratila svůj význam a hrad postupně zpustl do dnešní podoby.

GPS: 49° 56′ 52.728″N  17° 9′ 1.368″E

zobrazit v mapě

Kategorie

zříceniny, tvrze

Adresa


Hraběšice